скачать книгу бесплатно
„Je?te jedna otаzka.“ Jej? hlas nebyl hlasitej?? nez ?epot. „Mа tohle v?echno co delat s… s mаminou smrt??“
„Proboha. Ne, Mayo. Jiste ze ne.“ Rychle pre?el m?stnost a vzal ji do silnеho objet?. „Neprem??lej o tom takhle. To, co se stalo mаme, melo zdravotn? duvod. Mohlo se to stаt komukoliv. Nemelo to… nemelo to s t?mhle v??m nic spolecnеho.“
„Mysl?m, ze jsem to tu?ila,“ rekla ti?e. „Jen jsem se proste musela zeptat…“
„To je v porаdku.“ Tohle byla posledn? vec, na kterou chtel, aby myslela; ze smrt Kate byla nejak spojenа s jeho tajemn?m druh?m zivotem.
Neco mu prolеtlo mysl? – v?jev. Vzpom?nka na minulost.
Povedomа kuchyne. Jejich domov ve Virginii, nez se prestehovali do New Yorku. Predt?m, nez zemrela. Kate stoj? pred tebou, presne tak krаsnа, jak si ji pamatuje? – ale oboc? mа stazenе, pohled tvrd?. Zlob? se. Rukama ukazuje na neco na stole…
Reid udelal krok vzad a vymanil se tak z Mayina objet?. Za celem mu po tе neurcitе vzpom?nce zacala tepat tupа bolest. Cas od casu se mu jeho mozek snazil pripomenout neco z jeho minulosti, neco, co bylo stаle zamcenе nekde hluboko a jedinе, co mu po tomhle nаsilnеm zаsahu zbylo, byla migrеna, tupа bolest za ocima. Tentokrаt to v?ak bylo jinе, zvlа?tnej??; tahle vzpom?nka byla zcela jiste o Kate, o nejakе jejich hаdce, na kterou si nemohl vzpomenout.
„Jsi v pohode, tati?“ zeptala se Maya.
Najednou zazvonil zvonek u dver? a oba je vylekal.
„Ehm, jo,“ rekl ti?e. „Jsem v pohode. To bude ta pizza.“ Pod?val se na hodinky a zamracil se. „To bylo rychlе. Hned jsem zpаtky.“ Pro?el preds?n? a nahlеdl pres kukаtko. Venku stаl mlad? muz s tmav?mi vousy a napul nepr?tomn?m pohledem. Na sobe mel cervenou poloko?ili s logem pizzerie.
Presto se Reid ohlеdl pres rameno, jestli se Maya ned?vа, a pak pomalu strcil ruku do kapsy tmave hnedе leteckе bundy, kterа visela na hаcku vedle dver?. V kapse byl schovan? nabit? Glock 22. Odklapl pojistku a zastrcil si ho za pаsek sv?ch kalhot. Az pak otevrel dvere.
„Pizza pro pana Lawsona,“ rekl monotоnne posl?cek.
„Jo, to jsem jа. Kolik jsem dluzn??“
Chlap?k si prendal obe krabice do jednе ruky a sаhl si do zadn? kapsy. Reid udelal instinktivne to samе.
Koutkem oka zahlеdl pohyb a jeho pohled zatekal vlevo. Pres jeho trаvn?k rychl?m krokem prechаzel muz s vojensk?m sestrihem – nejpodstatnej??m detailem v?ak bylo, ze se mu u boku pohupovalo pouzdro se zbran?. A jeho dlan spoc?vala na rukojeti.
Druhа kapitola
Reid pozvedl pazi jako policista, kdyz zastavuje auto.
„To je v porаdku, pane Thompsone,“ zavolal. „Jen pizza.“
Postar?? muz s pro?edivel?mi, u hlavy zastrizen?mi vlasy a m?rn?m pupkem, se na trаvn?ku pred jeho domem zastavil. Posl?cek pizzy se ohlеdl pres rameno a vubec poprvе dal najevo nejakе emoce – jeho oci se ?okovane roz??rily, kdyz si v?iml zbrane a ruky, kterа na n? spoc?vala.
„Jsi si jist?, Reide?“ Pan Thompson si posl?cka podezr?vave meril.
„Jsem.“
Chlap?k s pizzou ze zadn? kapsy pomalu vytаhl ?ctenku. „Ehm, bude to za osmnаct dolaru, rekl vyjevene.
Reid mu dal dvacet a vzal si od nej krabice. „Drobnе si nechte.“
Posl?ckovi to nemusel r?kat dvakrаt. Odbehl zpаtky ke svеmu cekaj?c?mu autu, naskocil a odsvi?tel pryc. Pan Thompson to celе s primhouren?ma ocima sledoval.
„Dekuji, pane Thompsone,“ rekl Reid, „ale byla to jen pizza.“
„Ten chlаpek se mi nel?bil,“ zavrcel Reiduv soused. Reid mel toho star?ka rаd – ackoliv si myslel, ze se pan Thompson zhostil svе novе role dаvat pozor na rodinu Lawsonov?ch s pr?li? velkou vа?n?. Presto v?ak Reid pro tuto roli preferoval nekoho prehnane horlivеho, nez aby byl pr?li? laxn?.
„Opatrnosti nen? nikdy dosti,“ dodal Thompson. „Jak se maj? devcata?“
„Dobre, dobre,“ usmаl se Reid mile. „Ale, ehm… skutecne tohle s sebou mus?te nosit na kazdеm kroku, kazdеmu na oc?ch?“ Pokynul ke zbrani typu Smith & Wesson u Thompsonova boku.
Postar?? muz vypadal zmatene. „No… jiste. Moje dny u CHP uz skoncily a ve Virginii je no?en? zbrane legаln?.“
„…Jiste.“ Reid se prinutil k ?smevu. „Jak jinak. Je?te jednou d?ky, pane Thompsone. Dаm vаm vedet, pokud bych neco potreboval.“
Thompson prik?vl a odklusal pres trаvn?k zpаtky ke svеmu domu. Zаstupce reditele Cartwright Reida ujistil, ze tenhle star?k je velice zdatn?; Thompson byl agent CIA v duchodu, a ackoliv nebyl v akci uz v?c nez dve desetilet?, ocividne byl ?tastn? – moznа dokonce trochu dychtiv? – ze muze b?t znovu k uzitku.
Reid si povzdechl a zavrel za sebou dvere. Zamknul je a znovu aktivoval bezpecnostn? panel (coz se zac?nalo stаvat jeho rituаlem pokazdе, kdyz otevrel nebo zavrel dvere). Pak se otocil a spatril Mayu, kterа stаla za n?m v preds?ni.
„Co tohle melo znamenat?“ zeptala se.
„Ale nic. Pan Thompson te pozdravuje.“
Maya si znovu zalozila ruce. „A to jsem si myslela, ze jsme tak pokrocili.“
„Ale no tak,“ rekl Reid s posme?kem. „Thompson je jenom ne?kodn? star?k —“
„Ne?kodn?? Neudelа krok bez pistole,“ protestovala Maya. „A nemysli si, ze jsem si nev?imla, jak nаs pozoruje z okna. Jako by nаs ?pehoval —“ Brada j? m?rne poklesla. „Proboha, to je to, co delа?? A pan Thompson je taky ?peh?“
„Jez??i, Mayo, nejsem ?peh…“
Jasne, pomyslel si, to je vlastne presne to, co jsi…
„Nemuzu tomu uverit!“ zvolala. „Proto ho nechаvа? delat nаm chuvu, kdyz nekam jde??“
„Ano,“ priznal ti?e. Nemusel j? r?kat pravdu, o kterou se neprosila, ale dаl uz nemelo smysl snazit se pred n? cokoliv skr?vat, kdyz dokаzala veci tak presne odhadnout.
Cekal, ze se bude zlobit a znovu ho zacne obvinovat, ale nam?sto toho jen zakroutila hlavou a za?eptala: „Neskutecnе. Muj tаta je tajn? agent a nа? pomaten? soused je bodyguard.“ Pak ho k jeho prekvapen? objala kolem krku a mаlem mu shodila krabice s pizzou z ruky. „V?m, ze mi nemuze? r?ct v?echno. Jen jsem chtela znаt alespon cаstecnou pravdu.“
„Jasne, jasne,“ zamumlal. „Jenom riskuju mezinаrodn? bezpecnost, abych byl dobr?m tаtou. Ted bez probudit svou sestru, nez ta pizza vychladne. A Mayo? Sare ani slovo.“
Ve?el do kuchyne, vytаhl pаr tal?ru a nejakе ubrousky a nalil tri sklenice limonаdy. O chv?li pozdeji se do kuchyne pri?ourala Sara a rukou si pri tom prot?rala oci.
„Ahoj, tati,“ zahuhnala.
„Ahoj, zlato. Posad se. Jak jsi na tom se spаnkem? Sp?? v noci dobre?“
„M-hm,“ zamrucela neurcite. Sara utrhla plаtek pizzy, ukousla ?picku a zacala ji pomalu, nepr?tomne zv?kat.
Mel o ni starost, ale snazil se to nedаvat pr?li? najevo. Nam?sto toho sаm odtrhl troj?heln?k pizzy s pаrkem a paprikou. Uz byl na pul cesty k jeho ?stum, kdyz mu ho Maya najednou vytrhla z ruky.
„Co si mysl??, ze delа??“ dozadovala se.
„…J?m? Nebo se snaz?m.“
„Ehm, ne. Mа? rande, zapomnel jsi?“
„Coze? Ne, az z?tra…,“ odmlcel se nejiste. „Ale ne, je to dnes vecer, ze?“ Mаlem se plаcl dlan? do cela.
„To teda je,“ rekla Maya s plnou pusou.
„Nav?c to nen? rande. Je to jen vecere s kamarаdkou.“
Maya pokrcila rameny. „Jak chce?. Ale pokud se ted nepujde? nachystat, prijde? na tuhle ‚veceri s kamarаdkou‘ pozde.“
Pod?val se na hodinky. Mela pravdu; v pet se mel setkat s Mariou.
„No tak, bez, hu?. Prevlec se.“ Doslova ho vyhnala z kuchyne a on se vydal nahoru po schodech.
S t?m v??m, co se v posledn? dobe delo a spolu s faktem, ze se snazil vyh?bat vlastn?m my?lenkаm, mаlem zapomnel na svuj slib sej?t se s Mariou. Behem posledn?ch ctyr t?dnu se nekolikrаt pokusili domluvit na schuzce, ale vzdycky do toho bud jednomu nebo druhеmu neco vlezlo – ackoliv, aby byl k sobe upr?mn?, vet?inou to byl on, kdo se musel omluvit. Mariu uz to ocividne uz prestalo bavit a nejenze naplаnovala jejich setkаn?, ale takе vybrala m?sto na pul cesty z Alexandrie i z Baltimoru, kde zila. Jedinе, co musel udelat, bylo sl?bit, ze prijde.
Chybela mu. Chybelo mu b?t s n?. Nebyly jenom partneri v rаmci agentury; meli spolecnou historii, ale Reid si vet?inu z n? nepamatoval. Ve skutecnosti znal sotva pаr str?pku. Jedinе, co vedel, bylo, ze kdyz byla pobl?z, mel zcela zreteln? pocit, ze je ve spolecnosti nekoho, kdo se o nej zaj?mal – pr?tel, nekdo, komu mohl duverovat, moznа dokonce v?c nez to.
Do?el ke skr?ni a vytаhl z n? odev, kter? se podle nej pro takovou pr?lezitost hodil. Mel rаd klasick? styl, ackoliv si byl vedom toho, ze byl jeho ?atn?k sv?m stylem minimаlne o deset let star?? nez on sаm. Oblеkl si klasickе kalhoty se svisl?mi zаhyby, kostkovanou ko?ili a tv?dovе sako s kozen?mi zаplatami na loktech.
„Tohle sis vybral?“ zeptala se Maya a trochu ho t?m vylekala. Op?rala se o rаm dver? do jeho loznice a nenucene ukusovala krustu pizzy.
„Co je na tom ?patne?“
„Co je na tom ?patne, je to, ze vypadа?, jako bys prаve pri?el ze tr?dy. No tak.“ Vzala ho za pazi, zavedla zpаtky ke skr?ni a zacala se mu prehrabovat v oblecen?. „Proboha, tati, oblеkа? se jako nejak? deda…“
„Co jsi r?kala?“
„Nic, nic!“ zacvrlikala. „Ha, tady.“ Vytаhla cern? sportovn? kabаt – jedin? v jeho ?atn?ku. „Oblec si tohle a neco ?edеho pod to. Nebo b?lеho. Tricko nebo poloko?ili. Zbav se tech tatkovsk?ch kalhot a najdi si rifle. Tmavе. A aby ti padly.“
Na rozkaz svе dcery se prevlеkl, zat?mco na nej cekala na chodbe. Hlavou mu probehlo, ze by si mel na takovе bizarn? v?meny rol? zvykat. V jednu chv?li byl ochranаrsk? otec a jen o moment pozdeji se sаm podrizoval nаrokum svе proz?ravе dcery.
„Hned je to lep??,“ rekla Maya, kdyz se j? znovu ukаzal. „Skoro to vypadа, jako bys byl pripraven? j?t na rande.“
„D?ky,“ rekl, „a nen? to rande.“
„To r?kа? porаd. Ale jde? na veceri a dаt si drink se zаhadnou zenou, o kterе tvrd??, ze je tvoje starа znаmа, i kdyz jsi ji nikdy nezm?nil a nikdy jsme se s n? nesetkaly…“
„Ale ona je starа znаmа —“
„A nutno dodat,“ prehlu?ila ho Maya, „ze je pritazlivа. Videly jsme ji vysedat z letadla Dullesu. Takze pokud jeden od druhеho cekаte neco v?c nez jen ‚star? znаm?‘, pak je to rande.“
„Dobr? boze, o tomhle se ted fakt nebudeme bavit.“ Reid ucukl. V hlave v?ak zacal trochu panikarit. Mа pravdu. Tohle je rande. V posledn? dobe svou mysl tolik zamestnаval, ze se ani nepozastavil nad t?m, co „vecere a drink“ skutecne znamenalo pro dvojici dospel?ch lid?. „Dobre,“ priznal, „rekneme, ze je to rande. Ehm… co mаm delat?“
„To se ptа? me? Nejsem tak docela expert.“ Maya se krive usmаla. „Promluv si s n?. V?c ji poznej. A pros?m te, pro lаsku boz?, snaz se b?t zaj?mav?.“
Reid se uchechtl a zakroutil hlavou. „Sly??m dobre? Jа jsem nesm?rne zaj?mav?. Kolik znа? lid?, kter? dokаzou podat celou prednа?ku o Bulavinove povstаn??“
„Jenom jednoho.“ Maya obrаtila oci v sloup. „A pros?m te, nedаvej j? prednа?ku o Bulavinove povstаn?.“
Reid se uchechtl a svou dceru objal.
„To zvlаdne?,“ ujistila ho.
„Ty taky,“ rekl. „Zavolаm pana Thompsona, aby sem na chvilku za?el…“
„Ne, tati!“ Maya se vymanila z jeho objet?. „No tak. Je mi ?estnаct. Dokаzu na Saru pаr hodin dohlеdnout.“
„Mayo, moc dobre v??, jak dulezitе pro me je, abyste vy dve nebyly samotnе —“
„Tati, pаchne po motorovеm oleji a jedinе, o cem chce mluvit, jsou ‚starе dobrе casy‘ u nаmornictva,“ rekla podrаzdene. „Nic se nestane. Budeme j?t pizzu a d?vat se na film. Nez se vrаt??, Sara bude v posteli. Budeme v pohode.“
„Stejne si mysl?m, ze by mel pan Thompson prij?t —“
„Muze nаs ?pehovat skrz okno, jako obvykle. Budeme v porаdku. Slibuju. Mаme spolehliv? bezpecnostn? systеm, pr?davnе zаmky na kazd?ch dver?ch a moc dobre v?m o tе zbrani, kterou mа? schovanou u vchodu —“
„Mayo!“ zvolal Reid. Jak se o tomhle dozvedela? „At te ani nenapadne na ni sahat, rozum???“
„Nedotknu se j?,“ rekla. „Jen konstatuju. V?m, ze tam je. Pros?m. Nech me dokаzat, ze to zvlаdnu.“
Reidovi se my?lenka, ze budou jeho dcery doma samy, ani trochu nel?bila, ale Maya prakticky zadonila. „Zopakuj mi ?nikov? plаn,“ rekl.
„?plne cel??!“ zaprotestovala.
„?plne cel?.“
„Fajn.“ Prehodila si vlasy pres rameno, jak to obvykle delala, kdyz byla nec?m otrаvenа. Obrаtila oci ke stropu a zacala monotоnn?m hlasem recitovat plаn, kter? Reid zavedl krаtce potе, co se prestehovali do novеho domu. „Pokud kdokoliv prijde ke vchodu, nejdr?v se mus?m ujistit, ze je alarm zapnut? a dodatecn? zаmek a ret?zek jsou zamcenе. Pak se pod?vаm kukаtkem a over?m, jestli je to nekdo, koho znаm. Pokud ne, zavolаm pana Thompsona a nechаm ho, aby to nejdr?v proveril.“
„A pokud to je nekdo, koho znа??“ pob?dl ji.
„V takovеm pr?pade,“ drmolila Maya dаl, „se pod?vаm bocn?m oknem – opatrne – a zkontroluju, jestli s nimi nen? je?te nekdo. Pokud ano, zavolаm pana Thompsona, aby to proveril.“
„A pokud se sem nekdo bude snazit dob?vat?“
„V takovеm pr?pade pujdeme do sklepa a schovаme se v posilovne,“ recitovala. Jednou z prvn?ch renovac?, kterе Reid udelal, kdyz se pristehovali, bylo to, ze nechal dvere, kterе vedly do malе m?stnosti ve sklepe, vymenit za novе s ocelov?m jаdrem. Mely tri tezkе zаmky a panty z hlin?kovе slitiny. Byly neprustrelnе a protipozаrn? a technik ze CIA, kter? jim je nainstaloval, tvrdil, ze vydrz? minimаlne tucet ran beranidlem. Efektivne tak promenily malou posilovnu v nouzov? bunkr.
„A pak?“ zeptal se.
„Nejdr?v zavolаme pana Thompsona,“ rekla, „a pak na t?snovou linku. Pokud si s sebou zapomeneme vz?t telefony nebo se k nim nemuzeme dostat, ve sklepe je pevnа linka s predprogramovan?m c?slem.“
„A pokud se nekdo dostane do domu a vy nebudete moct do sklepa?“
„V takovеm pr?pade se pokus?me dobehnout k nejbliz??mu v?chodu,“ drmolila Maya. „Jakmile budeme venku, udelаme co nejvet?? povyk.“
Thompson mel spoustu vlastnost?, ale chab? sluch k nim nepatril. Jednoho vecera se Reid s devcaty d?val v televizi na akcn? film. Meli zes?len? zvuk a pan Thompson pribehl k nim v domnen?, ze sly?el v?strely ze zbrane s tlumicem.
„Ale vzdycky bychom u sebe mely m?t telefony pro pr?pad, ze budeme muset zavolat, jakmile se dostaneme z domu a nekam do bezpec?.“
Reid souhlasne prik?vl. Odrecitovala mu cel? ?nikov? plаn – az na jeden mal?, ackoliv zаsadn? detail. „Na neco jsi zapomnela.
