скачать книгу бесплатно
Kdyz jsme se vyvаleli, tak jsem pravil: „Kdo se nejdr?v osmel??“
V?ichni kriceli: „Jа!“ Ale nejdr?ve se osmelil Еda Kemlink, ten vаm mа skok jako plavec zаvodn?k. Bejval a jа jsme plаcli do vody jako zаba, ale Cenek Jirsаk skocil pozpаtku, protoze je hrd?. Ale predt?m se pokrizoval.
Ten mal? chlapec Venda ?tepаnku taky vykrikl: „Jа!“ a skocil do vody, jak to videl u tech dospel?ch.
U Klobouku jest velkа toun a my jsme si nevzpomneli, ze Venda ?tepаnku treba neum? plavat. On taky neumel.
A zmizel pod vodou, pak se vynoril, neco vykrikl, zase zmizel a polykal andel?cky.
„Jez??marjа!“ kriceli jsme. „On se utop?!“
Protoze je tam v?r a voda se toc? porаd dokola a je tam plno korenu, do kter?ch se zapletou nohy. Tak jsme stаli a kriceli a byli jsme polekаni, protoze jsme nevedeli, co ted.
Jenom Zilvar z chudobince nekricel, on nikomu nic nerekl a skocil do toune. N?brz plaval pod vodou a ?mаtral kolem sebe, vynoril se, ka?lal vodu a pravil: „Uz ho mаm, uz ho drz?m za vlasy!“
V?ichni jsme kriceli: „Nepust ho!“
On odpovedel: „Nepust?m, nebot ho drz?m pevne.“
Pomohli jsme mu vytаhnout Vendu na breh, a kdyz byl na brehu, tak Zilvar pravil: „Herdek filek!“ a vysmrkal se.
Venda lezel bez hnut? a nebylo videt, ze d?chа. Uz jsme si myslili, ze je po nem, tak jsme byli cel? pryc, a jа jsem pravil: „Tak vid?te, jа jsem nechtel, aby ?el s nаmi,“ a bylo mne do brеce.
Bejval Anton?n taky pravil, ze nechtel, aby ?el s nаmi, ale jа jsem pravil: „To nen? prauda, ty vrdlouze?, sаms pov?dal, nechte ho, at jde s nаmi.“
Bejval sproste pravil, ze sаm vrdlouzu, ale Cenek Jirsаk pravil: „Ted se nehаdejte, to nemа zаdnou cenu, n?brz mus?me privеst utopence k zivotu.“
Еda Kemlink pravil, ze je to prauda, co r?kа Jirsаk, ale jak to mаme udelat?
Cenek Jirsаk pravil, ze na chodbe ?koly, co do n? chod?me, jest obraz, na kterеm je vymalovаno, jak se vzkr?s? umrl? utopenec, a ze se to mus? podle toho delat.
A delal to podle toho a pohyboval Vendov?ma rukama i nohama a mackal mu bricho, az z neho vy?la voda.
Venda si najednou vzdychl, pak se posadil, koukal a nevedel, kde je. A nejdr?v mu bylo ?patne, ale za chvilku mu bylo dobre, my jsme skаkali a kriceli: „Slаva!“, jelikoz jsme meli radost.
A Cenek Jirsаk se pokrizoval a pravil: „V?ak mel namаle.“
Venda se na nаs usm?val a vypravoval, co se mu stalo. Pravil, jak ho voda prijala a ze to bylo moc krаsnе a ze byl lehk? jako balоn a v u??ch mu zertovne ?umely bublinky. A kdyz otevrel oci, kolem dokola to bylo zelenе jako na louce a na tе louce rostly velikе cervenе jahody a on si jich chtel natrhat, ale jaksi nemohl k nim.
On dlouho vypravoval, ale v?ecko napreskаcku, a my jsme se v tom nemohli vyznat.
Еda Kemlink pravil: „Jо, peknе jahody, mohls b?t nebozt?kem.“
„To nen? prauda,“ pravil Venda, „nemoh jsem b?t nebozt?kem, ale chtel jsem natrhat kytici jahod a prinеst je mamince.“
„Nech ho,“ pravil jsem, „on je je?te mal? a nev?, co mluv?.“
Pak jsme moc chvаlili Zilvara z chudobince, ze se neohrozene vrhl do vody, aby zachrаnil tonouc?ho.
Zilvar cel? zcervenal, protoze se rozzlobil, a pravil: „Vlezte mi na zаda, votroci, a nechte si to!“ Ale jа jsem na nem poznal, ze se styd?, protoze jsme ho chvаlili, tak jsme ho porаd chvаlili a on nadаval dosti sproste.
Potom jsme se ustrojili, jelikoz jsme meli koupаn? dost, a krаceli jsme domu a nesli jsme si na zаdech plavky, aby nаm uschly. Zilvar z chudobince vedl Vendu ?tepаnkovеho za ruku a poucoval ho, jak se mа plavat. Nejdr?v se nauc? hrabat jako pes, a kdyz to um?, tak se nauc? doopravdy plavat. On mluvil, jak se plave na prsou, pod vodou a pokrocil? kraulujou. Rukama to ukazoval a Venda to musil delat po nem.
A pak se ho otаzal: „Bude? si to pamatovat?“
„Budu,“ pravil Venda.
Zilvar ho pochvаlil: „To je dobre, aspon se podruhе neutop??!“
* * *
Pr??t?ho t?dne jsem mel porаd radost a dovаdel jsem a dospel? mne napom?nali, ze neposed?m. Ponevadz byl konec ?koln?ho roku. A nejvet?? radost jsem mel ve stredu, protoze jsme dostаvali vysvedcen?, a Krist?na pravila: „S tebou certi ?ijou.“
Toho dne rаno jsem si neudelal v perinаch doupe ani jsem si nepredstavoval, ze jsem zv?re, ale sаm jsem vyskocil z postele a kricel jsem: „Vysvedcen? – vystrcen?! Vystrcen? za dvere, bude dobrа vecere!“
Krist?na se u?kl?bala a pravila: „Jenom jestli! Kdyz propadne?, bude ran jako maku, ne-li dobrа vecere.“
Jа jsem pravil: „Ty propadne?, Rampepurdo rampepurdаckа, ne-li jа.“
Ona me honila s ko?tetem, oba jsme kriceli a porаd se smаli a maminka pravila: „Vy, Krist?no, mаte je?te mеne rozumu nez to decko.“
Krist?na pravila: „Milostpan?, kdyz on zacal.“
Kdyz nаm pan ucitel rozdаval vysvedcen?, tak nаs vyvolаval jednoho po druhеm a byl cel? jinac?, protoze byl ve svаtecn?m. Zаci byli taky ve svаtecn?m. Zilvar z chudobince mel kalhoty po tat?nkovi a cepici mu pujcil pan Stаdn?k, co bydl? taky v chudobinci, aby Zilvar byl taky ve svаtecn?m. Kabаt mel po brаchovi, co ?el na vojnu, a rukаvy mu byly dlouhе, ale on si z toho nic nedelal a ut?ral si do nich nos. Otakаrek Soumaru byl v nаmornickеm a privedla ho slecna. Еdovi Kemlinkovi vrzaly botky a on byl rаd. Bejval Anton?n mel modrou kravatu a dal se ostr?hat ma?inkou. Jа jsem mel hodinky, ale nesmel jsem je otevr?t, kdybysem se chtel pod?vat na kolecka.
Nez nаm pan ucitel rozdal vysvedcen?, tak nаs napomenul, abysme ani o prаzdninаch nezapomneli, ze jsme synovе vlasti, procez abychom ani o prаzdninаch neslozili ruce v kl?n a doma pomаhali. Abysme ?li pr?kladem napred a nedelali hanbu na?? ?kole. Abysme zdravili dospelе a nejedli nezralе ovoce, coz je zl?ch nemoc? puvodce, a nelаmali vetve, ponevadz je to pr?roda. Abysme dbali cistoty tela a nemyslili si, ze kdyz jsou prаzdniny, ze muzeme chodit jako cunata, procez abysme se vzdelаvali cetbou.
Mne se ta rec l?bila, procez jsem si um?nil, ze si honem pujdu vypujcit k Еdovi Kemlinkovi detekt?vku, protoze pravil, ze mа krаsnou detekt?vku „Mrtvola v mezinаrodn?m vlaku“, abysem mel co c?st, ponevadz jsem v?ecko precetl.
Kdyz jsme obdrzeli vysvedcen?, tak jsme byli v?ichni zpusobil? postoupiti do vy??? tr?dy, jenom dva kluci propadli, nejak? Vosаhlo Arno?t z Dubinky, on nemа tat?nka a jeho matka posluhuje a pije korauku. Potom Klema Franti?ek, kour? retka a je tlust?, jeho tat?nek mа hospodu a on um? hrаt pilijаr. Ale jа s nimi nechod?m, nikdo s nimi nechod?. Oni si z toho nic nedelali, ze propadli, ale jа bysem mel vzteka, kdybych zustal sedet.
Jа jsem mel jenom dve dvojky, ostatn? samе jednicky, polep?il jsem se z poctu, obcanskе nauky a kreslen?. Byl jsem rаd, protoze kdyz prinesu krаsnе vysvedcen?, tak dostanu od tat?nka korunu, od maminky taky korunu, aby tat?nek nevedel, a muzu si je dаt do kasicky, a kdyz mаm hodne penez, tak sm?m za ne tat?nkovi koupit tabаk.
A nejlep?? z na?? tr?dy byl Pаta Karel, on mа samе jednicky, protoze sed? rovne a dаvа pozor a porаd se hlаs?. Procez kdyz jsme vychаzeli z tr?dy, tak mu nekdo podrazil nohy a on brecel. Bylo to na mne, ale jа jsem to nebyl. Mysl?m, ze to byl Zilvar, jelikoz se koukal hned jinam.
Kdyz jsme se vyhrnuli ze ?koly, tak jsme moc kriceli a moc jsme ut?kali, jenom Pаta Karel krаcel k domovu slu?ne, jelikoz je pitomec. A pred ?kolou stаl pan Fajst a dаval pozor, jestli ho budeme zdravit. Kdybysme ho nezdravili, tak by ?el zalovat, protoze je zalobn?k zalobnickа. Tak jsme ho pozdravili, i Cenek Jirsаk ho pozdravil, smekl klobouk a pravil: „Pochvаlen!“ a pritom se pr??erne ?klebil. Pan Fajst nevedel, jestli se pr??erne ?kleb? ze zdvorilosti, nebo jemu na potvoru, a tak se koukal.
Jenom Zilvar z chudobince nepozdravil a pan Fajst se na neho koukal a pravil siln?m hlasem: „Neum?? dаt pocestnost, nezdvorаku?“
Zilvar nic nerekl a ?el dаl a pan Fajst ?el za n?m a porаd se ho ptal siln?m hlasem, jestli neum? pozdravit a jak ho to doma vedou. Zilvar zase nic nerekl a ?el rychle, pan Fajst ?el taky rychle a Zilvar zacal ut?kat, ale pan Fajst neum? tak rychle ut?kat. Procez kdyz byl Zilvar daleko, tak zacal kricet: „Pan Fajst veprovou zblajz, pak koupil koninu pro celou rodinu.“
Pan Fajst stra?live zcervenal a kricel siln?m hlasem: „Ty lotre lotrovskа, zraje? pro ?ibenici!“ Ale Zilvar ?el domu a nekter? se smаli.
Pan Fajst se obrаtil a d?val se na v?ecky, ale nejv?c se d?val na me, jestli se nesmeju, a jа se d?val jinam. Ale pan Fajst se porаd na me d?val, jestli si nemysl?m: „Pan Fajst veprovou zblajz, pak koupil koninu pro celou rodinu.“ Jа jsem si to myslil, ale on mne nemohl nic r?ct, protoze jsem to ner?kal, a tak pravil: „Ty si dej taky pozor, jа uz te dlouho pozoruju.“
Jа jsem vedel, ze na me prijde zalovat, ale nic jsem si z toho nedelal, protoze jsem vedel, ze mne na?i nic nereknou, jelikoz nаm pan Fajst stejne nedа nic utrzit.
Tak jsem ?el pryc, ostatn? ho?i ?li taky pryc a pan Fajst se zastavil s Koz? Kunckou a my jsme sly?eli, jak pravil: „Z tech kluku roste sam? kreminаln?k, vzpomenete si na me, matko drahа, az tu nebudu.“
* * *
Jа nyn? chod?m s Cenkem Jirsаkem a my spolu mluv?me a v?em jsem pravil, ze spolu mluv?me, aby to vedeli. Jelikoz jsem poznal, ze nen? fale?n?, ale nаhodou je sprаvn?. A vubec to nen? prauda, co pravil Bejval Anton?n, ze Cenda je jenom pro sebe. Sаm je fale?n?. Ponevadz jsem pravil, aby mne pujcil kolo, jen co bych objel rynk, ale on mne nepujcil, jа jsem pravil, snad by ho neubylo, nev?dаno, ale on pravil, ze mne mа koupit kolo nа? tat?nek, jelikoz mu koupil kolo jeho tat?nek. Tak jsem mu pravil: „Pamatuj si, ze si to budu pamatovat, ty lakomce lakomа, v?ak ty prijde?.“ On pravil: „Tak si to pamatuj, ale svoje kolo si nenechаm od kazdеho zhindrovat.“
Vypravoval jsem to Cenkovi Jirsаkovi a on pravil, ze Tonda byl vzdycky takov? a ze si toho dаvno v?iml, ale ze nic ner?kal, aby nikdo nemohl r?ci, ze neco r?kа. Ale ze se vzdycky divil, co na nem mаm, a ze jsem porаd chodil za n?m jako ocаsek. Pravil jsem, ze od nynej?ka nebudu za n?m chodit jako ocаsek, a zadu?oval jsem se.
A potom Cenda pravil: „Nic si z toho nedelej, jа mаm nаpad. Pojd se mnou na pudu a tam ti reknu nаpad.“
?li jsme na pudu, sedli jsme si do vik?re a Cenda pravil: „My zaloz?me spolek a pojedeme do Itаlie, ale Tondovi o tom nic ner?kej, on by chtel jet s nаmi.“
Pravil jsem, bodejt bych rekl neco Bejvalovi, to mne neznа?, a pak jsem pravil, ze by se to melo r?ct taky Еdovi Kemlinkovi, aby s nаmi jel do Itаlie.
Cenda pravil, beze v?eho, tak jsme to rekli Еdovi Kemlinkovi a on prinesl ?katulku, ze se do n? budou dаvat pen?ze, a az budeme m?t hodne penez pohromade, tak pojedeme. Az budeme v Itаlii, tak po?leme Tondovi kartku a on bude m?t vztek, ze spatr?me ciz? kraje, a on ne. Az se vrаt?m, tak reknu Bejvalovi: „Kdo spatril Vesuv, co sopt? s?ru a plameny, a kdo ne? Kdo byl v jeskyni, co se tam dа pes a on chc?pne, a kdo ne? Aha! A kdo mne nechtel pujcit kolo? Aha!“, c?mz ho sprаvne prevezu.
Se?li jsme se u Kemlinku, abysme se poradili, a pan? Kemlinkovа, kdyz j? Еda pravil, ze pojedeme do Itаlie, tak nаm dala kafe a buchtu, abysme se posilnili na tu dalekou cestu. Pan Kemlink spravoval elektriku, protoze kdyz nen? v kancelаri, tak vzdycky spravuje elektriku, a pravil, ze byl jako voj?n v Itаlii u tezkе atalerie a ze si tam pekli ka?tany.
Еda Kemlink mа dve sestry, jmеnem Viktorka a Rafaela, a ty se nаm pod?valy do ?katulky a byly tam uz dve koruny osmdesаt halеru a ony se nаm smаly, ze za tech pаr krejcaru se nedostaneme ani do Dlouhе Vsi. Еda Kemlink pravil, ze u neho jsou jedna jako druhа pitomе paznehty a ze si mysl?, ze si je vezme letec, ale at nemysl?, ze zаdn? letec nen? takov? blаzen. Jelikoz kazd? letec sedne do еra a let? do Indie, a co by delal se zenskou. Ony se chtely s n?m prаt a my jsme vypili kafe a pravili jsme, ze pujdeme k Jirsаkum, abysme meli od zensk?ch pokoj.
Еda mа takovou kn?zku, co se z n? uc? italsky, a sаm uz se z n? predt?m ucil. On uz um? nazpamet cvicen? „Lаska – Zasnouben? – Svatba“ a dovede r?ct po italsku: „Dejte mi pol?ben?, slecno, kdy bude svatba?“ a my jsme se mu divili, ze to dovede r?ct rychle.
Kdyz jsme ?li od Kemlinku, tak jsme byli tri a Pajda ?el s nаmi.
Pajda je Kemlinku pes, on je velice dlouh?, ale nozicky mа krаtkе, krivе. Ale um? tak ut?kat, ze ho nikdo nedohon?. A kdyz ut?kа, tak se smeje, vyplazuje jazyk a u?i mu plandaj? kolem hlavy jako dve plаcacky na mouchy. Pajda je velice chytr?, on zere v?ecko. On sn? i mocenou okurku a je?te by chtel. A kdyz chce, aby mu otevreli, tak zatukа ocаskem na dvere.
Еda pravil: „Pajdo, nemuze? j?t s nаmi, jelikoz mаme spolkovou schuzi, abysme mohli jet do Itаlie, a ty z toho nemа? pojem.“
Pajda to poslouchal, stаl a byl smutn? a mel jedno ucho naruby. A Cenda pravil: „Proc by nemohl j?t s nаmi? On nаs nebude otravovat jako ty zenskе, jelikoz mа rozum.“
Procez Еda pravil: „Tak pojd, Pajdo,“ a Pajda mel radost a skаkal a silne ?tekal a ol?zl Еdovi nos. A pak se prevalil na zаda a hned nato vyskocil, moc rychle bezel, v?ecko ocuchal, a kdyz byl daleko, tak na nаs cekal a nozicku mel zdvizenou, jako by pravil: „Copak nemuzete j?t rychleji?“
My jsme Pajdu chvаlili, ale Еda pravil, ze se Pajda nezdа, ze koukа jako svat? Utrinos, kdyz se mu nadаvа, ale je to desn? prev?t. Procez bylo na neho uz moc st?znost?. On se spolcil s Amorem, kter? mа hl?dat u zedn?ku na stavbe, ale nehl?dа a koukа, kde by co ukradl, neb je znаm? zlodej. Amor a Pajda nejradeji kradou u rezn?ka ?tverаka, jelikoz vyc?hli, ze pan ?tverаk jest mаlokdy v krаme, protoze si mus? namlouvat v jednom kuse Andulu, co slouz? u duchodn?ch. Procez stoj? opren? u okna a koukа se do kuchyne, jak Andula zehl?, a pov?dа: „Porаd v prаci, slecno Andulko? Kdypak pujdeme spolu na ?pac?r?“
Tak kdyz zpozoruj?, ze si pan ?tverаk zase namlouvа, tak vleze Amor do krаmu, protoze je velk? a dosаhne na pult, ale Pajda je mal?, tak dаvа venku pozor, kdyby nekdo ?el. Nacez Amor skoc? na pult, popadne venec burtu a pak spolu ut?kaj? velice rychle. A co muzou, to sezerou, co nemuzou, to si zahrabou do hnoje, ponevadz pes je velice chytr? zivocich a pamatuje na zlе casy.
My jsme se divili a pravili jsme: „Nehoupej nаs,“ ale Еda se zadu?oval, ze je to prauda. A pravil, ze jednou ?el pan Fajst kolem ?tverаkova krаmu a prаve se natrefil k tomu, kdyz ti dva psovе kradli, a pravil: „Tohle je mi peknа vec.“ Nacez ?el ihned ke Kemlinkom a pravil, peknе veci jsem videl, pane Kemlink.
Pan Kemlink pravil: „To nen? prauda, pane Fajst, nа? Pajda nen? takov?, aby kradl, to by vypadalo, ze mu nedаme naj?st.“ Ale pan Fajst jinаc nedal, procez mu pan Kemlink pravil, ze pan Fajst zаvid? psum burty, jelikoz by je nejradeji sezral sаm.
Pan Fajst desne zcervenal a pravil: „To mаm za svou dobrou vuli,“ a ?el pryc.
A tak jsme ?li a porаd si pov?dali a Pajda vedel, ze mluv?me o nem, a skаkal a silne ?tekal a tocil se dokola a my jsme pri?li k Jirsаkom. Pan Jirsаk mel brejle a ?il cepice a pravil: „Pekne v?tаm, mlad? pаni!“ a uz nic ner?kal. Pajda si k nemu cuchl a vrtel ocаskem a pan Jirsаk pravil: „Ty kluku ?patnа!“ a usmаl se.
Pan? Jirsаkovа pravila, abysme se j? tam nemotali, jelikoz je nаs v?ude plno, a tak abysme ?li na zahrаdku, jelikoz nаs tu nechce m?t. Tak jsme ?li na zahrаdku, kde byl trpajzl?k, co mel dlouhе vousy a nacpаval si fajfku, a Еda Kemlink pravil, ze se mus?me poradit ohledne cesty do Itаlie, a tak jsme se radili. Kazd? si vezmeme batoh a do toho dаme j?dlo, abysme netrpeli hlad. Jа jsem pravil, ze z krаmu vezmu ?umic? bonbоny a budeme si delat limonаdu, abysme nemeli z?zen, jelikoz jest v Itаlii horkе podneb?. V?ichni me chvаlili za ten nаpad a jа jsem byl rаd. Jirsаk pravil, ze si mus?me v?eho bedlive v??mat, abysme vedeli, kterak je kterа hora vysokа a kterа reka se do kterе vlеvа, kdyby se nаs pan ucitel ptal, abysme dovedli dаt sprаvnou odpoved.
Jak tohle pravil, tak jsme sly?eli, jak pan Jirsаk desne rval: „Petrannа hodino, on mne sezral cepici!“ Hnedle nato vyletel Pajda ze dver? a mel plnou hubu cucku, jak zral tu cepici, a pan Jirsаk ut?kal za n?m a dupal a pravil, jak k tomu prijde.
Еda psa napomenul, aby nezral cepici, a Pajda po nem ?ilhal a mel ocаsek zatazen?, a pak pravil, ze mа mapu Itаlie, kterou probadа, abysme vedeli, kde mаme presedat a kde ne. My jsme pravili, aby teda mapu probadal, a pak jsme ?li domu.
* * *
A kdyz jsem pri?el domu, maminka mne pravila, kde porаd courаm, jа jsem pravil: „Nikde,“ a maminka mne pravila, abysem donesl boty ?evci, jelikoz maj? se?majdanе podpatky, a nar?dila mne, abysem vyr?dil, ze se nechа poroucet, kdy by to mohlo b?t, a abych dal peknе pozdraven?, a tak jsem vzal boty a po ceste jsem si to opakoval, abych to nespletl.
Jak jsem si to opakoval, tak pri?el ke mne Bejval Anton?n a pravil: „Nazdar, kam jde??“
Jа jsem videl, ze dolejzа, tak jsem mu pravil, ze se s kazd?m nebav?m.
On se mne ptal, jestli se zlob?m skrz to kolo. Jа jsem mu odpovedel, ze se na jeho pitomе kolo vyka?lu, at mne nechа b?t. On pravil, ze skrz to kolo nemus? b?t zle, jelikoz mne kolo pujc?, kdykoli budu cht?t.
Kdyz jsem mlcel, tak pravil, ze vynalezl ohromn? vynаlez a v?ichni budou kulit vocadla. Jа jsem s n?m vubec nechtel mluvit, kdyz je takov?, a ptal jsem se ho, jak? je to vynаlez.
On pravil tich?m hlasem, ze byl tuhle na poli a tam v mezicce vynalezl vos? hn?zdo. I pravil, ze bysme to hn?zdo mohli vybrat a plаstve s mlad?mi doneseme domu a zaloz?me si vos? ?l. Vubec se div?, ze lidе chovaj? jenom vcelicky, kdyz prece vosy snа?ej? takе med. Az bude m?t hodne medu, tak ho bude prodаvat a bude m?t penez habadej.
Jа jsem pravil, ze je to prauda, jenomze se vosy musej? ochocit, aby snа?ely med.
Bejval pravil, to je to nejmen??, ze si je ochoc?, ze ho vosy budou poslouchat na slovo, a ptal se me, jestli pujdu s n?m do spolku.
Mne se to l?bilo, ale abych delal milosti, tak jsem pravil, ze se je?te uvid?, n?cko v?ak ze mus?m j?t k ?evci skrz ty roz?majdanе podpatky, tak nev?m.
Tak Bejval pravil, abych si vzal jeho kolo, ze tam budu rychle, a ono to takе lеpe vypadа, kdyz se jede k ?evci skrz ty roz?majdanе podpatky na kole, nez kdyz se jde jen tak.
Jа jsem odvetil, ze je to prauda, tak on hnedle pritаhl to kolo a jа jsem si sedl na to kolo, pravil jsem mu: „Tak ahoj!“ a jel jsem si jako pаn a koukal jsem, jestli se lidе koukaj?.
A kdyz jsem prijel k ?evci, tak jsem pravil: „Pane ?afka, maminka se nechа poroucet, abyste spravil ty boty a kdy by ty boty mohly b?t, aby to zase netrvalo vecnost.“
Pan ?afka odpovedel: „Mlad? pane, rekni, ze se nechаm poroucet, ze by ty boticky mohly b?t s nedele, kdyz jа reknu slovo, tak to plat?.“
Tak jsem zase vsedl na kolo a jel jsem, a le nejel jsem pr?mo domu, abych to uzil. Tak jsem jel kolem ?koly a ?koln?k delal na zahrаdce, nechal v?eho a koukal se a jа jsem byl rаd, ze se koukа.
Kdyz jsem pri?el domu, tak jsem ?el pryc, a maminka se ptala: „Kampak? To nemuze? chvilku doma posedet?“ Jа jsem pravil, ze mus?m do housl?, ale ne?el jsem do housl?, ale ?el jsem k Jirsаkom.
Cenda Jirsаku uz vedel, ze se jde na vosy, a taky doma pov?dal, ze pujde do housl?.
My totiz chod?me do housl? tri, jа, Cenda Jirsаku a Еda Kemlink. V?ichni se uc?me u pana Rektoryse, co mа hudebn? ?kolu. Jirsаk uz patr? mezi pokrocilе zаky, on um? uz dvojhmaty a cvic? druhou polohu a na Vаnoce hrаl s ostatn?mi ve spolku „Dalibor“. Jа um?m jenom „Kdyz jsem plela len“ a „Kdyz jsem husy pаsala“, jinаc nic. A to se na mne nikdo nesm? d?vat, jak hraju, jinаc naschvаl to beru o jeden pultоn n?z a zas o jeden pultоn v??. Kdyz to tat?nek sly??, ze tak desne vrzu, tak se stra?live zlob? a r?kа: „Z tebe veru zаdn? Kubel?k nebude a ty pen?ze jsou vyhozenе oknem.“
A tak jsme ?li na ty vosy a byli jsme tri. A kdyz jsme ?li, tak jsme potkali Zilvara z chudobince a ptal se nаs, kam jdeme. Kdyz jsme mu rekli, ze na vosy, tak pravil, ze pujde s nаmi. Tak jsme byli ctyri. Kdyz jsme u?li kousek cesty, tak jsme se ohlеdli a Pajda ut?kal za nаmi a u?i mu plandaly a on se smаl. Tak nаs bylo pet.
Kdyz jsme pri?li do pol?, tak nаs Bejval zavedl k mezicce a v n? byla doura, co z n? vylеtaly vosy. Tak jsme se radili, jak?m zpusobem bysme se hn?zda zmocnili, ale vtom Pajda stra?live zavyl, nebot si sedl na vosu. Еda Kemlink pravil Pajdovi, nev?dаno, ze nemus? kvuli v?emu hned tak rvаt, ale Pajda rval porаd a Еda pravil, ze nemusil s nаmi j?t, ze se ho nikdo neprosil.
Nаm pak pravil, ze Pajda mа ve v?em velkou smulu, pov?dal, ze si jednou sedl na vcelicku a ona mu dala zihadlo a Pajda desne kvicel a jeho maminka pravila: „Jа se z toho psa zjev?m!“ a namazala to olejem z lampicky, on uz nekvicel, ale pak j? sezral ?it? a musili z neho tahat nite, on taky pomаhal, jelikoz to z neho ne?lo.
Tomu jsme se v?ichni velmi divili, a kdyz Еda videl, ze se div?me, tak pravil, ze jeden pаn jim dаval za Pajdu moc penez a pravil, ze je to zаzrak pr?rody, ale my jsme poznali, ze si to pridal sаm od sebe, abysme se je?te v?ce divili, tak jsme mu pravili, aby nаs nebavil.
Nacez Bejval pravil, ze se mus?me poradit, jak bysme ty vosy premohli, jelikoz to nen? jen tak. Jirsаk pravil: „V?te co, na tu douru naval?me pejrku a pak to zapаl?me. Kdyz jim to bude cudit pod nos, tak pujdou od toho pryc a pak my to hn?zdo vykopeme a pujdeme s n?m domu.“
A Bejval na to pravil: „Tak jo,“ a my jsme nosili pejrku, az toho bylo hodne, a pak jsme to podpаlili.
Av?ak brzy jsme poznali, ze se stala chyba. Dneska uz v?me, ze vosy nejsou tak hloupе, a ze jsou chytrej?? nez v?ichni ho?i. Ony asi uz vedely, ze je budeme cht?t vykourit, a tak si pro kazd? pr?pad vydlabaly je?te jednu douru, o kterе jsme nevedeli. Procez nаs desne prevezly.
A tak kdyz to horelo, prevelice rychle vyletely druhou dourou a krouzily ve v??ce a hrozne bzucely, nebot byly dozranе moc. A byla jich velkа s?la a tocily se kolem dokola a koukaly, kde by byl jejich nepr?tel. Jakmile nаs spatrily, tak nаs zacaly poc?tat a videly, ze nаs bylo pet.
