скачать книгу бесплатно
„A co jsem jа?“ tаzal se Еda Kemlink.
Tonda odpovedel: „Ty jsi obecn? slouha a mus?? vybubnovat pozаr.“
To se Еdovi l?bilo a pravil: „Tak jа jsem obecn? slouha a vybubnuju pozаr.“
„Tak uz dost, a ted se musej? mluvit reci,“ pravil Tonda.
„Tak zacni,“ vyb?dl jsem ho.
„Nо, sousedе,“ zacal Tonda, „tak ourodu mаme chvаlabohu pod strechou a n?cko je to dobrе.“ Mluvil n?zk?m hlasem.
Jа jsem taky mluvil n?zk?m hlasem: „Ba, prauda, sousedе, ouroda je dobrа, mohla by b?t lep??, zito sype, brambory se vydarily, ted jak bude s r?pou, krmen? je hojnost a husy mаme taky.“
„Jа bysem vаm, sousede, prodal jalovici, plаcnem si,“ pravil Tonda.
„Zac by byla?“ ptal jsem se.
„Za padesаt tis?c, at ?koduju.“ Tak jsme si plаcli.
Pak jsme mluvili reci, jenom aby si d?tky nehrаly se sirkami, coz by bylo ne?test?, neb v?tr vane do vesnice. Vtom Zilvar zapаlil jeden barаk, obyvatelе kriceli: „Hor?!“ Jа byl hasic a troubil jsem „t?-lа!“ a Kemlink bubnoval a pravil: „Na vedomost se dаvа, ze vypukl pozаr.“ Obyvatelе bedovali a vynа?eli nаbytek i dobytek a pohorel? bedovali: „Jsme my to ale chudаci!“
Kdyz pozаr nejv?ce zuril, tak Bejval Anton?n pravil: „Lidicky, zachovejte rozvahu, neb takovou pohromu nepamatuj? ani nejstar?? pametn?ci.“
Cenek Jirsаk stаl opodаl a ?klebil se, ale jenom tro?ku, a pravil, to nen? zаdn? opravdiv? pozаr, kdyz se nezvon? na poplach. Kdyz u nаs horel hrabec? ?p?char, tak se zvonilo na v?echny zvony a nekter? vyb?hali ven v podvl?kackаch, jak byli, protoze to bylo v noci.
Bejval to uznal, jа jsem to taky uznal, v?ichni to uznali a Bejval pravil: „Tak zvon na poplach!“ A Cenek Jirsаk zvonil, a tak si s nаmi hrаl, ackoli nikdo nechtel, aby si s nаmi hrаl.
Ve?kerа dedina lehla popelem a Еda Kemlink si propаlil kalhoty a brecel, ze takhle nemuze domu.
Bejval pravil: „Kdo ti za to muze, mels dаvat pozor.“
Еda pravil: „Vy jste mne navаdeli a jа to na vаs reknu.“
Kdyz jsme ?li domu, tak Bejval pravil, ze s Еdou nen? zаdnа hra, a jа jsem taky pravil, ze s Еdou nen? zаdnа hra.
* * *
S Cenkem Jirsаkem nemluv?m, protoze on je takov?. A kdyz on je takov?, tak jа jsem taky takov?.
My r?kаme Jirsаkovi Krakono?. To jmеno vynalezl Tonda Bejval, neb on v?ecko vynalezne. Procez mu kazd? r?kа Krakono?. Jeho bratrovi Ferdinandovi, co delа ve fabrice, se taky r?kа Krakono?.
Pan Jirsаk delа cepice a papuce a r?kа se mu star? Krakono?. Pan? Jirsаkovа pece oplatky a prodаvа je o pout?ch a r?kа se j? starа Krakono?ka. I dospel? je tak naz?vaj?, ale nikoli na posmech, ale tak. Jirsаkovi si z toho nic nedelaj?.
Kdyz nekdo prijde: „Stаlе zdrav? preju, pane Krakono?, tak bysem potreboval nejakе backory,“ tak on odpov?: „Pros?m, jakе by to mely b?t? Mаme hojn? v?ber.“
Jirsаkovi jsou velmi pobozn?. Pan Jirsаk vod? proces? do Vamberic a predr?kаvа p?sen „Maria, Maria, denice v?teznа, oroduj za nаs, Matko, v kazd? cas, Krаlovno nadhvezdnа.“ Pritom mа brejle a pr?sne se d?vа pres brejle, zda proces? jde pohromade cili zda se necourа kazd? extra a nikdo nezustаvа zpаtky. Kdyz si proces? prezouvа botky, tak pockа a sаm pro sebe si nаbozne zp?vа a d?vа se pres brejle, zda si uz proces? prezulo botky.
Pan Jirsаk jest takе kosteln?kem ve zdej??m chrаmu Pаne a velebn? pаn r?kа: „Krakono?i, udelejte to neb ono,“ a on udelа to neb ono. Kdyz se nejak? kluk v kostele ?tuchа, tak ho pan Jirsаk vyvede za ucho ven a prav?: „Ty zbrojno?i r?msk?, mej bаzen v pr?bytku boz?m, jelikoz nejse? na pastve.“
Cenek Jirsаk milistruje a mа knezsk? ?at. To je toho! Jа bych taky dovedl b?t milistrantem. Takе nos? kr?zek o pohrbech, to se pak moc nafukuje a nikomu by kr?zek nepujcil ani na chvilku.
Pan Jirsаk takе foukа trombоn a hraje o pohrbech velmi smutne. Jeho star?? syn Ferdinand zase p?skа klаdynet, a takе velmi smutne.
Cenek Jirsаk je taktеz pobozn? a v nedeli a ve svаtek by se nepral ani zanic. Mа strach, ze by ho za to certi v pekle ?touchali vidlemi, a to by nerad. Procez v nedeli a ve svаtek kuje pomstu, ve v?edn? den se pere a kamenuje. Av?ak jа se peru porаd, kdyz me nenechaj?.
Kdyz jde proces? do Vamberic, tak jsme rаdi. Protoze my kluci se pak dаme dohromady a cekаme, az pujde zpаtky. Uz zdаlky je sly?et, jak se bl?z?, protoze zp?vaj? a zdv?hа se prach. A nekter? poutn?ci jdou bosky a nesou si boty pres rameno.
A tak kdyz zpozorujeme, ze se proces? bl?z?, tak si klekneme u silnice a sepneme ruce. Kdyz pak prijdou az k nаm, tak se hlasite modl?me, co nejhlasiteji um?me, aby to bylo sly?et, ze se modl?me, jelikoz proces? na zpаtecn? ceste konа milosrdnе skutky. Kdyz proces? usly??, ze se modl?me, tak nаs v?ichni lidе chvаl?: „To jsou hodn? chlapeckovе, je videt, ze chod? po spravedliv?ch cestаch.“ A hаzej? nаm za odmenu petаky, ano i desetn?ky. My pak se modl?me je?te hlasiteji, aby toho bylo v?c.
Nejlеpe um? zebrat Bejval Anton?n a hned po nem jа. Zilvar z chudobince takе um? zebrat, ale uz ne tak jako my.
Za vyzebranе almuzny si kupujeme mocenе okurky, kokosky a zabky, co kdyz se na ne ?lаpne, tak bouchnou. Takе obtisky si kupujeme a v?echny veci, to podle toho, kolik utrz?me. Zilvar z chudobince si jednou koupil doutn?k a kouril pod viaduktem, mracil se a plival. On uz um? ?lukovat a nic mu nen?. Jа jsem to jednou zkusil, ale pak jsem videl v?echno zelen? a Zilvar pravil: „To nic nen?, to je nezvyk.“
Jednou s nаmi ?el takе Otakаrek Soumaru, ze by s nаmi chtel j?t taky zebrotou, abysme to s n?m zkusili, ze takе um? prosit. My jsme moc rаdi nebyli, jelikoz jsme se bаli, aby to pak nebylo na nаs.
A taky bylo.
Jeho tat?nek mа v na?em meste tovаrnu na pletenе a stаvkovе zboz? a nа? tat?nek r?kа, ze pan Soumar je velk? prachar. Otakаrek chod? jenom s vychovatelkou a ta mu v ciz?m jazyce v jednom kuse r?kа, aby ?el rovne a koukal pred sebe. Nos? modr? kabаt se zlat?mi knofl?ky a mа nаmornickou cepici s nаpisem „Miramare“. S klucma nesm? chodit, aby se nenaucil nemravn?m slovum.
A ?el s nаmi a klekl si u silnice a sepjal ruce a ze v?ech nejvroucneji se modlil. Nejv?c kricel a poutn?ci ho nejv?c chvаlili a dostal nejv?c almuzny.
Pak ?el k sadarovi do аleje a koupil si litr tre?n?, ty cernе. Celou cestu jedl a pochutnаval si a r?kal, ze zas pujde na zebrotu, a az bude velk?, ze bude zebrаkem a bude m?t hodne penez.
Zamazal si ?aty, bylo mu ?patne, doma volali doktora a Otakаrek se priznal, ze byl prosit.
Pan? Soumarovа r?kala: „No tohle!“, pan Soumar se ptal vychovatelky: „Slecno, jak si to vlastne predstavujete?“ Otakаrek dostal domаc? vezen? a musil opakovat v?echny ?koly, az byl z toho pitom?. Taky musil lezet v posteli a p?t thе. A byl u nich lеkar a predepsal mu meduc?nu. Ve?kerou almuznu, co si Otakаrek vyprosil od poutn?ku, venoval pan Soumar polеvkovеmu odboru svatе Ludmily. A bylo to v novinаch, kdez bylo napsаno „tis?cerе d?ky ?lechetnеmu dаrci“.
Mne je to v?ecko divnе. Protoze jsou Soumarovi bohat?, tak Otakаrek nesm? j?t zebrem? Tak co mа z toho bohatstv?? Mluvil jsem o tom s Bejvalem a ten pravil, at jde Otakаrek do hаje a at se mezi nаs necpe, je?te kvuli nemu nebudem smet zebrat.
A to je pravda.
* * *
My, kter? spolu mluv?me, chod?me se koupat do Kalhot nebo ke Klobouku.
Cizinci se tаz?, odkud tato jmеna svuj puvod vzala? Odpov?dаm, ze tato jmеna pochаzej? od nepameti. Ponevadz v?ichni ho?i, co se chtej? koupat, musej? se nejdr?ve svlеknout do naha a pak v nаruc? si prenеst v?echny ?aty na druhou stranu. Ponevadz tam je vysok? breh a nen? tolik kopriv a v?elijakеho ro?t? jako na prvn? strane.
Pred dаvn?mi lety se prihodilo, ze jeden kluk pri prenа?en? upustil kalhoty. On o tom nevedel a kalhoty mu uplavaly. On se naz?vа Rudla Vencl?ku. Dneska uz je velik? chasn?k, vyucil se noz?rstv? a prodаvа kudly o jarmarku. Procez to m?sto se naz?vа U kalhot.
Zrovna to samе se stalo Honzovi Pivcov?mu, ale na jinеm m?ste. Tomu pri prenа?en? ?atu uplaval klobouk. Honza Pivcu jest uz zenat?, mа v?robu sodovky a prodаvа karbid. Procez to m?sto se naz?vа U klobouku.
Kalhoty se nаm nel?b?. Jsou u kruhovе cihelny a je tam mаlo slunce. A je tam plno bahna, kdyz se do toho ?lаpne, tak jdou bublinky. Kdyz jsem tam jednou plaval, tak mne neco zatahalo za nohu. Tonda Bejval pravil, moznа ze to byl vodn?k, protoze se tam vyskytuje. Jа si tеz mysl?m, ze by to mohl b?t vodn?k, protoze mne to zatahalo studenou, slizkou rukou. Taky jsou u Kalhot pihauky, kterе cucaj? krev.
Proto my radeji chod?me ke Klobouku, zde je plno slunce, voda je cistа a nejsou tam pihauky, kterе cucaj? krev.
U Klobouku je krаsne. Jsou tam vrbicky a na nich rostou ve?аky, co na nich ve??me ?atstvo. Kdo mа plavky, ten si oblеkne plavky, jа mаm taky plavky, cervene a b?le ?trаfkovanе.
Nad vodou poletuj? ??dla, kterа maj? kr?dla jako z modrеho plechu. Takе jsou tam vаzky, kterе nikdo nechyt?, protoze lеtaj? rychle jako blesk. A pod brehem rostou lopuchovе listy, kterе si dаvаme na hlavu jako cepici, abysme nedostali slunecn? ?zeh. Chyba jest, ze kolem dokola je les, kde ostаvaj? zlodeji. Dovnitr lesa se neodvаz? leda hajn?, kter? jest ozbrojen pu?kou a kazdеho zlodeje zastrel? a spoutanеho privede na ?rad, aby uz nekradl.
Kdo mа plavky, ten si oblеkne plavky, Zilvar z chudobince nemа plavky, procez se koupа jenom tak. Ale s jаsotem se vrhаme do vody.
Tak jsme se tuhle ?li koupat ke Klobouku, byli jsme ctyri. Jа, Bejval Anton?n, Еda Kemlink a Zilvar z chudobince. Kdyz jsme ?li a bylo horko, tak se mezi nаs pripletl mal? chlapec jmеnem Venda ?tepаnku, ze jako taky pujde s nаmi. My jsme byli neradi, protoze je mal? chlapec, a kdyby se mu neco stalo, na kom to bude? Na nаs! Procez Bejval na neho krikl: „Jede?!“, jа jsem taky na neho krikl: „Jede?!“ a v?ichni jsme na neho krikli: „Jede?!“, ale on ne?el pryc, ale porаd ?el s nаmi. A porаd r?kal: „Jа taky, jа taky.“ Tak uz jsme nic ner?kali, ale mluvili jsme spolu. A bylo nаs teda pet.
Kdyz jsme prichаzeli k tovаrne, tak se k nаm, jakoby nic, pridal Cenek Jirsаk. Delal, jako by se k nаm nic nepridal, ale my v?ichni jsme videli, ze se pridal.
Jа jsem se ho otаzal: „Co dolejzа?, Krakono?i?“
On odpovedel, ze nedolejzа a ze nen? zаdn? Krakono?. Tak jsem se ho prudce otаzal: „Kam teda jde??“
On odpovedel, ze se jde koupat ke Klobouku.
„Hahа!“ pravil jsem siln?m hlasem. „My se jdeme koupat ke Klobouku, a ne ty!“
„V?ak jа se jdu sаm koupat ke Klobouku,“ pravil Jirsаk a pr??erne se ?klebil.
„My jsme si to vymyslili,“ pravil jsem.
„Jа jsem si to taky vymyslil,“ odpovedel on.
„Nech ho,“ pravil Bejval Anton?n, „kdyz jde sаm, at si jde sаm, ale s nаmi nepujde. A nebav se s n?m.“
Tak jsem se s n?m nebavil, ale schvаlne jsem dаval pozor, jestli pujde sаm, nebo s nаmi. On delal, jako kdyz jde sаm, ale jа jsem poznal, ze jde s nаmi, ackoli delal jako ze ne, s nik?m nemluvil a silne si p?skal.
Kdyz se jde ke Klobouku, tak se jde kolem vysokе strаne, na kterе rostou l?sky, a my na podzim chod?me na or??ky a mаme jich plnе kapsy. A dole jest trat m?stn? drаhy.
Jirsаk, kter? krаcel pred nаmi, najednou se zastavil a zvolal: „Ze skoc?m ze strаne dolu!“
On je totiz hrd? a rаd se vytahuje.
Pravil jsem, at nedelа ze sebe vejtahu, ze stejne neskoc?, to bych se vsadil.
On pravil, to se uvid?, rychle vylezl nahoru, a kdyz byl nahore, zvolal: „Pozor!“ a rozprаhl ruce.
My se d?vali.
„Neskаkej, ty vole!“ zarval jsem, „nebo si polаme? v?echny hnаty.“
„Pozor!“ zvolal podruhе, „jeden, dva a jedna jsou – jsou – tri!“ Pak se pokrizoval a rozbehl se.
Zamhouril jsem oci, abych to nevidel. Kdyz pak jsem oci otevrel, byl uz dole. Nic se mu nestalo, jenom koleno si trochu odrel.
V?ichni jsme si oddychli a zacali s n?m mluvit.
„Proc ses predt?m pokrizoval?“ tаzal jsem se ho.
„To se mus?,“ pravil Cenek Jirsаk, „aby mne pri tom chrаnil andel strаzn? a ode v?eho zlеho mne odtаhl.“
„Mа? smrteln? hr?ch,“ pravil jsem.
„Jak? smrteln? hr?ch, ty blumo?“ otаzal se.
Pravil jsem: „Protoze kdyz se skаce ze strаne na trat, tak je to opovаzlivе spolеhаn? na milost boz?.“
On se lekl, ze uvalil na sebe tak tezk? hr?ch, ale pak pravil: „Nemаm hr?ch, protoze opovаzlivе spolеhаn? na milost boz? jsme v nаbozce je?te nemeli.“
„Hahа!“ pravil jsem silne. „Nаhodou jsme meli, pan kаta nаm o tom vypravoval.“
„Kdy?“ tаzal se Cenek Jirsаk.
„Minul? t?den ve stredu,“ pravil jsem, „tadyhle Tonda je svedek.“
Bejval pravil, ze je svedek, Еda Kemlink taky pravil, ze je svedek.
„Ve stredu jsem chybel,“ pravil Cenek Jirsаk, „a tak jsem nanejv?? zhre?il nevedomost?. To je lehk? hr?ch a sprav? se to jedn?m otcenа?em a jedn?m zdrаvasem.“
„Jo, pekne!“ pravil jsem. „Pohanе takе hre?? nevedomost? a je jim to houbec platnе. V?ichni prijdou do pekla, a kdyz se budou vymlouvat, ze nepoznali svetlo pravе v?ry, tak jim Pаnbuh rekne: Tak jste se meli starat, vy troubovе, a ?up s vаmi do pekla!“
Cenek Jirsаk mlcel a uz nic ner?kal a hodnou chv?li prem??lel, co by rekl, aby nebylo videt, ze jsem ho parаdne prevezl.
Potom pravil hrde: „To nebylo zаdnе opovаzlivе spolеhаn? na milost boz?, ale sportovn? v?kon.“
Mne se nel?bilo, ze je tak hrd?, a pravil jsem: „Nаhodou to bylo opovаzlivе spolеhаn? na milost boz?, to bych se chtel vsadit.“
„Tak se vsad!“ pravil Cenek Jirsаk.
„Vsad?m se, oc chce?!“ pravil jsem.
Cenek Jirsаk pravil, ze by pak v?ichni sportovci pri?li do pekla, kdyby to bylo pravda, jak jsem pov?dal. Pri?li by tam sprintеri, tezkа i lehkа atletika, volejbal i hаzenа, plavci i zаvodn?ci, cyklisti i automobilisti, vzperaci tezk?ch bremen, ba i fotbalisti. Ba i sаm velebn? pаn by podle toho musil prij?t k vecnеmu zatracen?, protoze je o nem znаmo, ze kdyz byl majstrem, tak hrаval za seminаrskou jedenаctku proti strahovаkum a jako brankаr obetave hаjil svatyni.
„To by pak peklo bylo plnе a nebylo by v nem hnut?,“ pravil.
„To je mne fuk,“ pravil jsem jа.
Tak jsme mluvili a hаdali jsme se celou cestu, jak jsme ?li pres louku, a porаd jsme o tom rozmlouvali, az jsme pri?li ke Klobouku.
Bejval Anton?n pravil, at uz toho nechаme, ze jsme oba volovе. Tak jsme toho nechali.
* * *
U Klobouku bylo horko a slunce sv?tilo. Jа mаm rаd, kdyz slunko sv?t?, protoze kdyz privru v?cka, tak se delaj? duhovе balоnky. Kdyz jsem byl mal?, tak jsem je chytal, chtel jsem si je zavr?t do ?uplete, protoze jsem nemel rozum. Dnes uz mаm rozum, ale prece jsem rаd, kdyz se delaj? duhovе balоnky.
Tak jsme se svlеkli a hovada nаs ?t?pala, ponevadz u Klobouku je plno hovad. Nekter? prav?, ze kdyz hovada ?t?paj?, tak bude pr?et, ale jа jsem vyzkoumal, ze to nen? pravda, jelikoz hovada ?t?paj? porаd. Hovado je chytrе, ono se neutop?, to je muze? drzet pod vodou treba hodinu, ono pak vyplave a ul?tne jakoby nic, sprostаk! Ono je napu?tenе nejakou mastnotou, proto mu voda nic neudelа. Nejlep?? jest proti hovad?mu ?t?pnut? se namazat bahnem, ale my se stejne namazeme, abysme vypadali jako cerno?i. Bejval Anton?n si udelal ?mouhy, aby vypadal jako zebra, ale jа jsem si namaloval vousy, abysem vypadal jako pan strаzmistr Kordule, co vod? vandrаky a loupezn?ky do basy. V?em se to l?bilo a kazd? to delal po mne a Venda ?tepаnek to taky delal po mne, ackoli nemа z toho je?te rozum.
A vаleli jsme se po louce, nekter? mluvili, ale jа jsem nemluvil a d?val jsem se, jak lidе kos? seno. Pak jsem videl, jak z dаlky prij?zdel vlak, a tak jsem si myslil: Jestlipak prijeli cestаci? Jа jsem rаd, kdyz prijede cestаk, protoze on pak prijde k nаm do krаmu a tat?nek se s n?m hаdа. On pokazdе r?kа, dejte mi pokoj, jа nic nechci, zustalo by mne to lezet, lidi nekupujou, jsou ?patnе casy. Pan cestаk taky mluv?, ze jsou ?patnе casy a ze to nen? nic platnе. Tak se hаdaj? hodnou chvilku a potom pan cestаk vytаhne notes a zap??e si objednаvku. Pak zastrc? notes, podа tat?nkovi ruku a rekne nejuctivej?? sluzebn?k, jа se vаm klan?m.
Mne se pan cestаk velmi l?b?, protoze je vzdycky cel? nov?, vousy mа vonavе, vlasy taky vonavе a chod? si jako ve svаtek. Kdyz do krаmu vstoup? maminka, tak pan cestаk rekne rukul?bаm, milostpan? je porаd jak ta ruzicka, maminka se smeje, pohroz? mu prstem a prav?: „Vy jeden!“
Proto mаm vlak rаd, ze voz? cestаky, a takе proto, ze z neho jest rozhled do ??rе krajiny. Az budu velk?, tak budu porаd cestovat a budu m?t kozen? kufr.
