banner banner banner
Чешская литература. Хрестоматия
Чешская литература. Хрестоматия
Оценить:
Рейтинг: 0

Полная версия:

Чешская литература. Хрестоматия

скачать книгу бесплатно

Чешская литература. Хрестоматия
Анастасия Сергеевна Пономарёва

Хрестоматия содержит отрывки из произведений чешских писателей с древнейших времен до середины XX века. Тексты сопровождаются краткой биографией авторов, небольшими словарями, а также заданиями по грамматике и лексике чешского языка. В конце книги читатель найдет словарь литературных терминов и ключ к заданиям.

Чешская литература

Хрестоматия

Анастасия Сергеевна Пономарёва

© Анастасия Сергеевна Пономарёва, 2024

ISBN 978-5-0064-0411-3

Создано в интеллектуальной издательской системе Ridero

От автора

Книга, которую вы держите в руках, представляет собой сборник неадаптированных текстов, задания к ним и небольшие словарики, а также краткую информацию об их авторах. Благодаря ключу к заданиям этот сборник может использоваться как для работы на курсах, так и для самостоятельного изучения.

Хрестоматия по чешскому языку построена по хронологическому принципу и знакомит читателя с богатыми проявлениями чешского искусства слова: от самых его зачатков до сороковых годов XX века. Автор надеется, что сборник окажется полезным для всех, изучающих чешский язык.

СПИСОК СОКРАЩЕНИЙ

архаич. архаичное
дееприч. деепричастие
действ. прич. действительное причастие
книжн. книжное
кратк. прич. краткое причастие
лат. латинский язык
межд. междометие
перен. в переносном значении
повел. накл. повелительное наклонение
притяж. притяжательное
руг. ругательство
сравнит. ст. сравнительная степень
страд. прич. страдательное причастие
уменьш. уменьшительное
устар. устаревшее слово
экспр. экспрессивное

I. Pocаtky ceskе literatury

BYZANTSKА MISIE

Roku 863 pri?li z Byzance na velkomoravskе zeme bratri Konstantin a Metodej, kterе na zаdost kn?zete Rostislava z dynastie Mojm?rovcu vyslal c?sar Michael III., aby dokoncili pokrestan?ten? zeme. Zavedli do bohosluzby, dosud latinskе, slovansk? jazyk. Za jeho zаklad vzali nаrec?, kter?m mluvili slovan?t? obyvatelе v okol? Solune, odkud pochаzeli, a Konstantin pro nej vytvoril samostatnou abecedu. T?m pаdem byl vytvoren prvn? spisovn? jazyk Slovanu. P?smu, kter?m Konstantin a jeho zаci na Velkе Morave psali, dnes r?kаme hlaholice. Nejstar?? ceskou literаrn? pamаtkou je Proglas. Tento text predstavuje ver?ovanou predmluvu ke staroslovenskеmu prekladu evangeli?. Proglas vznikl nejprve recky a pak prelozili ho do starosloven?tiny. Nejznаmej?? jsou dve legendy Zivot Metodejuv a Zivot Konstantinuv. Specialistе uvаd? tyto dva hagiografickе spisy pod spolecn?m nаzvem Moravsko-panonskе legendy. Jejich literаrn? v?znam je v?jimecn?, protoze rec jde o prvn? neprelozenе, originаln? staroslovenskе texty, vznikaj?c? na Velkе Morave. Je v nich popsаn zivot Konstantina a Metodeje. Zаsadn?m d?lem cyrilometodejskе misie byla Staroslovenskа bible.

Staroslovenskа literatura v Cechаch

Nejv?znamnej??mi post-velkomoravsk?mi staroslovensk?mi pamаtkami jsou tri legendy. Nejstar?? z nich byla pravdepodobne legenda Zivot svatе Ludmily. Nedochovala se, ale lze predpoklаdat, ze vznikla na ?zem? Ceska behem 10. stolet?. Druhou zаkladn? legendou byl Zivot svatеho Vаclava (takе Prvn? staroslovenskа legenda o sv. Vаclavu). Vznikla v prvn? polovine 10. stolet?. Mela za ?cel popsat zavrazden? kn?zete Vаclava bratrem Boleslavem a zduvodnit jeho prohlа?en? za svatеho. Dulezit?m znakem je, ze na rozd?l od Zivota Konstantinova a Zivota Metodejova jiz nepripom?nа byzantskе vzory. Takе nejstar?? duchovn? p?sen v Cechаch byla staroslovenskа: Hospodine smiluj se nad nаmi. Je moznе, ze vznikla na prelomu 10. a 11. stolet?.

ZIVOT SVATЕHO VАCLAVA

Hle, nyn? se naplnilo prorockе slovo, kterе rekl sаm nа? Pаn Jez?? Kristus: Prihod? se zajistе v posledn?ch dnech, a ty, jak se domn?vаme, jsou prаve nyn?, povstane bratr proti bratru svеmu a syn proti otci svеmu, a cloveku budou jeho domаc? neprаteli. Nebot lidе budou k sobe nemilosrdn?, ale Buh odplat? jim podle skutku jejich.

1. Byl jeden kn?ze v Cechаch jmеnem Vratislav a jeho zena se zvala Drahom?ra. I narodil se jim prvorozen? syn a na krtu dali mu jmеno Vаclav. Kdyz povyrostl a bylo treba mu udelit postriziny, otec jeho Vratislav pozval k nim jednoho biskupa s jeho notаrem i s jeho duchovenstvem. V chrаme svatе Marie byla pron odzp?vаna m?e, a potom biskup vzal hocha a postavil jej na rohu stupne pred oltаrem a pozehnal jej slovy: «Pane Jez??i Kriste, pozehnej tohoto hocha, jakos pozehnal v?echny svе spravedlivе.» A tak s pozehnаn?m byl postrizen. Proto se domn?vаme, ze hoch pozehnаn?m tohoto biskupa a jeho zbozn?mi modlitbami pocal rust chrаnen milost? boz?. Jeho bаba Ludmila dala jej vyucit v knihаch slovansk?ch pod veden?m kneze, a on si dobre osvojil jejich smysl. Vratislav pak jej poslal do Budce, tam se hoch pocal ucit knihаm latinsk?m a osvojil si je dobre.

2. Kdyz otec jeho Vratislav zemrel, dosadili Ce?i na dedicn? trun jeho syna, kn?zete Vаclava. Jeho bratr Boleslav vyrustal pod n?m, nebot oba byli je?te mal?. Ale matka jejich Drahom?ra zajistila zemi a spravovala lid, dokud Vаclav nedospel, a kdyz dospel, sаm se jal spravovat svuj lid. Mel ctyri sestry, ty provdali a vybavili do ruzn?ch kn?zectv?.

Milost? boz? vskutku kn?ze Vаclav nejen se dobre naucil knihаm, ale i ve v?re byl dokonal?. V?em nuzn?m prokazoval dobrodin?, nahе od?val, lacnе krmil, pocestnе prij?mal podle slov evangelia, vdovаm nedаval ukrivdit, v?echny lidi chudе i bohatе miloval, prisluhoval sluzebn?kum boz?m, kostely zlatem zdobil. Jezto veril cel?m srdcem v Boha, konal za svеho zivota v?echny dobrе skutky, jakе jen mohl.

3. I zpychli muzovе ce?t?, vzdyt kn?ze jejich byl je?te mlаd, a dаbel vnukl jim do srdce dr?v, jako do srdce Jidа?ovi, zrаdci Pаne, aby povstali proti svеmu pаnu Vаclavovi jako Zidе proti Kristu. Nebot je psаno, ze kazd?, kdo povstаvа proti svеmu pаnu, podoben je Jidа?i. Ti tedy namluvili Boleslavovi: Bratr Vаclav te chce zab?t a dohodl se o tom se svou matkou a se sv?mi muzi.

Ti zl? psi i Vаclava predt?m navedli, aby vyhnal svou matku bez viny. Ale Vаclav byl si vedom, co je to bаzen boz?, a ulekl se slova, jez d?: Cti otce svеho i matku svou a milovat bude? blizn?ho svеho jako sebe samеho. Aby splnil v?elikou spravedlnost boz?, privedl svou matku nazpet a velmi se kаl a s plаcem pravil: «Pane Boze, nepoklаdej mi to za hr?ch.» A pripom?nal si tеz slovo proroka Davida, jenz rekl: Hr?chu mе mladosti a m?ch nevedomost? nevzpom?nej, Pane.

Kаl se tedy a ctil svou matku, ona pak se radovala z jeho v?ry a z dobroty, kterou konal. Nebot nejenze chud?m a uboh?m a pocestn?m a mnoh?m jin?m prokazoval dobrodin?, jakoz jsme shora rekli, n?brz vykupoval i ty, kter? byli prodаni do otroctv?. Na v?ech hradech vystavel kostely velmi krаsne a v nich se postaral velkolepe o sluzebn?ky boz? z mnoh?ch nаrodu, kter? tam konali bohosluzby dnem i noc? podle ustanoven? boz?ho a jeho sluzebn?ka Vаclava. A jak mu Buh vlozil do srdce, vystavel kostel svatеho V?ta.

4. Boleslavovi v?ak, bratru jeho, kter? byl proti nemu naveden, zasel dаbel zlobu do srdce, aby jej zabil, a tak nebyla spasena jeho du?e na veky. Kdyz se pribl?zil den svatеho Jimrama, jemuz byl svat? Vаclav zbozne oddаn a vesel?val se v ten den, ti zl? psi pozvali Boleslava a konali s n?m dаbelskou poradu o jeho bratru Vаclavovi, jako kdysi Zidе o na?em Pаnu Jez??i Kristu.

Kdykoli se nekde slavilo posvecen? chrаmu, jezd?val Vаclav do v?ech chrаmu. I ve?el do hradu Boleslavova v nedeli na svаtek Kosmy a Damiana. Kdyz vyslech m?i, chystal se vrаtit domu do Prahy. Ale Boleslav jej zadrzel s podl?m ?myslem a rekl mu: «Proc odchаz??, bratre? Vzdyt mаme i zdrav? nаpoj.» On tedy neodrekl bratru, ale vsedl na kun a zahаjil hru se svou druzinou na hrade Boleslavove.

A tu se domn?vаm, ze mu povedeli: «Bratr Boleslav te chce zab?t.» Ale on tomu neuveril a porucil to Bohu. Kdyz nastala noc, shromаzdili se ti zl? psi na dvorci jednoho z vrahu Hnevsy, zavolali Boleslava a s n?m se usnesli na onom dаbelskеm zаmeru proti jeho bratru. Nebot jako se kdysi Zidе shromаzdili a kuli pikle proti Kristu, tak se tito zl? psi se?li a radili, jak by svеho pаna kn?zete Vаclava zavrazdili. I rekli: «Az pujde na jitrn?, tehdy si nan poc?hаme.»

5. Casne zrаna zvonili na jitrn?. Jakmile Vаclav usly?el zvon, rekl: «D?ky tobe, Pane, ze ses mi dal dockat tohoto jitra.» I vstal a ?el na jitrn?. Hned v brаne jej dostihl Boleslav. Vаclav se nan ohlеdl a rekl: «Bratre, vceras nаm dobre poslouzil.» K uchu Boleslava se naklonil dаbel a zkazil jeho srdce, ze mu odpovedel: «Nyn? ti chci lеpe poslouzit.» Po tech slovech uderil jej mecem po hlave. Vаclav se obrаtil k nemu a rekl: «Co ti to popadlo, bratre?» A po tech slovech jej uchopil a srazil na zem. Tu prispechal jak?si Tuza a tal Vаclava do ruky. Ten poranen na ruce pustil bratra a bezel do chrаmu. Tu dva dаbli recen? Tira a Cesta ubili jej v brаne chrаmovе. Hnevsa pak priskocil a probodl mu bok mecem. Vаclav ihned vypustil svou du?i se slovy: «V ruce tvе, Pane, porouc?m ducha svеho.»

V tom hrade zabili i jakеhosi Mstinu, urozenеho muze Vаclavova, ostatn? pak hnali do Prahy, nekterе povrazdili a jin? se rozprchli po zemi. I nemluvnаtka kvuli nemu povrazdili. Mnohе zeny provdali za jinе muze, sluzebn?ky boz? vyhnali a kdejakou dаbelskost napаchali.

Tira pak rekl Boleslavovi: «Pojdme a zabijeme tеz i va?i matku, tak najednou ozel?? bratra i matku.» Boleslav v?ak rekl: «Nemа, kam by se podela, dokud nebudeme hotovi s jin?mi.» A ode?li a nechali Vаclava rozsekanеho a neuklizenеho.

6. Tu jeden knez Krastej vzal a polozil jej pred chrаmem a prikryl jej plachtou. Jakmile usly?ela matka, ze jej? syn byl zavrazden, pri?la a hledala jej. A kdyz ho spatrila, s plаcem padla na jeho srdce a posb?rala v?echny ?dy jeho tela, neodvаzila se v?ak je odnеst k sobe domu, ale umyla je a oblеkla v pr?bytku knezove, a pak je zanesla a polozila do chrаmu. A ponevadz se bаla, ze bude zavrazdena, utekla do Charvat, takze Boleslav ji tu uz nezastihl. I povolal jednoho kneze jmеnem Pavla, aby vykonal modlitbu nad telem Vаclavov?m.

Pohrbili potom ?ctyhodnе telo Vаclava, dobrеho a spravedlivеho ctitele boz?ho a milovn?ka Kristova, du?e pak jeho ode?la k Bohu, jemuz slouzil s nаboznost? a bаzn?. Krev jeho v?ak po tri dny nechtela vsаknout do zeme. Az tret? den, jak v?ichni videli, krev jeho se ztratila a vze?la v chrаme nad n?m, takze se v?ichni divili. Doufаme v?ak v Boha, ze se na pr?mluvy zboznеho a dobrеho muze Vаclava ukаze je?te vet?? zаzrak. Nebot jeho utrpen? se vpravde vyrovnalo utrpen? Kristovu a svat?ch mucedn?ku. Vzdyt i o nem konali poradu jako Zidе o Kristu, rozsekali ho stejne jako Petra a nemluvnаtka kvuli nemu povrazdili jako i kvuli Kristu.

Byl pak zabit kn?ze Vаclav 28. dne mes?ce zаr?. Buh udelil pokoj jeho du?i na m?ste vecnеho odopcinut? se v?emi spravedliv?mi, i s temi, kter? kvuli nemu byli pobiti, ac byli nevinni.

7. Buh v?ak nezanechal svе vyvolenе na posmech never?c?ch, ale shlеdl na ne sv?m milosrdenstv?m a obrаtil jejich kamennа srdce na pokаn? a doznаn? hr?chu. Tak i Boleslav se rozpomenul, jak velik? hr?ch spаchal, modlil se k Bohu a v?em jeho svat?m a prenesl telo svеho bratra, spravedlivеho mucedn?ka Vаclava, do Prahy a rekl: «Zhre?il jsem a svеho hr?chu jsem si povedom.» Ulozili jej v kostele svatеho V?ta po pravе strane oltаre dvanаcti apo?tolu, kde sаm rekl pri stavbe chrаmu. Bylo pak preneseno telo kn?zete Vаclava, milovn?ka Kristova, 4. den mes?ce brezna. At Buh um?st? jeho du?i v lune Abrahamove, Izаkove a Jakubove, kde odpoc?vaj? v?ichni spravedliv? a cekaj? na vzkr??en? sv?ch tel v Kristu Jez??i, Pаnu na?em, jemuz slаva na veky.

Amen

Slovn?cek

nebot так как, потому что

skutek поступок, дело

krest крещение, na krtu при крещении

postriziny славянский обряд подстригания волос подрастающим мальчикам.

pron = pro neho

pozehnat благословлять

jmout se (форма прошедшего времени jal se) начать

spravovat управлять

Budec славянское городище в Кладненском районе Среднечешского края Чехии.

vskutku действительно, поистине, точно

dokonal? идеальный, совершенный, безошибочный

prokazovat оказывать, проявлять

zpychnout возгордиться

Jidа? Иуда

bаzen тревога, беспокойство, испытание

kаt se раскаиваться

nazpet обратно, назад

n?brz но, а

porada совет, консультация

kdysi когда-то

kdykoli всякий раз, когда/как

chystat se готовиться

pikle козни, интриги

poc?hat si подстеречь

probodnout проколоть, проткнуть

ozelet оплакать

ponevadz поскольку

nemluvnаtko младенец

plachta парусина

zаzrak чудо

utrpen? страдание

milovn?k возлюбленный, почитатель

I. Odpovezte na otаzky podle textu legendy

1. Jak se jmenovali rodice Vаclava?

2. Co delal Vаclav v Budci?

3. Jakou mel Vаclav povahu?

4. Proc ce?t? muzovе chteli ho zab?t?

5. Proc Vаclav vyhnal svou matku bez viny a co udelal potom?

6. Kdy se rozhodli kn?zete Vаclava zavrazdit?

7. Kdo zkazil srdce Boleslava?

8. Co Vаclav rekl bratrovi, kdyz Boleslav uderil jej mecem?

9. Co se stalo s Vаclavovou matkou?

10. Jakе zаzraky ucinil Buh?

II. Prectete si rychle text. O kom jsou ty vety? O Vаclavu, o Boleslavu nebo o dаblu?

1. Kdykoli se nekde slavilo posvecen? chrаmu, jezd?val do v?ech chrаmu.

2. Zasel jednomu z bratru zlobu do srdce, aby zabil jinеho.

3. Privedl svou matku nazpet a velmi se kаl.

4. Rozpomenul se, jak velik? hr?ch spаchal, modlil se k Bohu a v?em jeho svat?m a prenesl telo svеho bratra do Prahy.

5. V?em nuzn?m prokazoval dobrodin?, nahе od?val, lacnе krmil, pocestnе prij?mal podle slov evangelia, vdovаm nedаval ukrivdit, v?echny lidi chudе i bohatе miloval, prisluhoval sluzebn?kum boz?m, kostely zlatem zdobil.

II. Rozvoj cesky psanе literatury

Za vlаdy Karla IV. do?lo ke znacnеmu kulturn?mu rozvoji. Literaturu ovlivnilo predev??m zalozen? Karlovy univerzity roku 1348. To byl impuls pro rozvoj latinsky psanе literatury. V bl?zkosti Karlova dvora se zacal rozv?jet ran? humanismus. Sаm krаl Karel se zab?val literаrn? tvorbou a psal v?hradne latinsky. Jeho kl?cov?m d?lem byl vlastn? zivotopis Vita Caroli (Zivot Karluv).

Vita Caroli (v prekladu Zivot Karluv) je autobiografickе d?lo, jehoz autorem je Karel IV. Popsal v nem zаzitky z mlаd?, kdy zil ve Francii a Itаlii, a pocаtky pobytu v Cechаch do roku 1340. Udаlosti nаsleduj?c?ch let v?ak vyl?cil jin? autor.

Vita Caroli (?ryvek)

Kapitola VII.