скачать книгу бесплатно
Sen Karluv o Guigovi Dauphinovi.
V tе dobe, kdyz jsme byli v Lukce, dаbel, kter? stаle hledа, koho by pohltil, a nab?z? lidem sladkosti, v nichz se zluc taj?, kdyz jiz dаvno pred t?m jsme byli pokou?eni od neho, ale prece s pomoc? boz? ne premozeni, sаm nemoha ponukl lidi ?patnе a zkazenе, kter? se stаle drzeli otce na?eho, aby nаs svedli s cesty pravе v osidla ?patnosti a smilstv?, a tak svedeni byv?e od lid? zkazen?ch upadli jsme do zkаzy s lidmi zkazen?mi.
Otec nа? nedlouho po nаs se dal na cestu do Parmy, i prijeli jsmre spolu do vsi jmеnem Terenzo v ?zem? mesta Parmy v nedeli 15. srpna na den nanebevzet? svatе Panny Marie. Tеto noci pak, kdyz jsme usnuli, ukаzalo se nаm toto viden?: andel Pаne se postavil vedle nаs na levе strane luzka a uderil nаs do boku rka: «Vstan a pojd s nаmi!» My pak jsme v duchu odpovedeli: «Pane, nev?m ani kam ani kterak bych s vаmi ?el.» A on chopiv nаs za vlasy na temeni hlavy vyzdvihl nаs s sebou do vzduchu az nad velik? zаstup jezdcu v oden?, kter? stаli pred jedn?m hradem pripraveni k boji. A drzel nаs ve vzduchu nad zаstupem a pravil nаm: «Pohled a viz!» A hle, jin? andel sestoupiv s nebe a drze ohniv? mec v ruce uderil jednoho uprostred zаstupu a utal mu muzsk? ?d t?m mecem a ten jako by smrtelne ranen um?ral sede na koni. Tu drze nаs za vlasy pravil andel: «Znа?-li toho, jenz byl uderen od andela a zranen az k smrti?» I rekli jsme: «Pane, neznаm, ani m?sta nerozeznаvаm.» Rekl: «Vez, ze jest to Dauphin z Vienny, kter? pro hr?ch smilstv? byl takto od Boha ranen, nyn? tedy se mejte na pozoru a otci svеmu muzete r?ci, aby se strehl podobn?ch hr?chu, nebo vаs je?te hor?? veci stihnou.» My pak lituj?ce onoho Dauphina Guiga z Vienny, jehoz babicka byla sestrou babicky na?? a on sаm byl synem sestry krаle uherskеho Karla I., tаzali jsme se andela, zda se bude moci vyzpov?dati pred smrt?? I byl jsem velice zarmoucen. Odpovedel pak andel rka: «Dostane se mu pr?lezitosti, aby se vyzpov?dal, a bude ziv nekolik dn?.»
Tu jsme spatrili na levе strane zаstupu stаti mnozstv? muzu oden?ch b?l?mi plа?ti velmi dustojnеho a ?ctyhodnеho vzezren?; kter? mluvili mezi sebou pohl?zej?ce na zаstup a na to, co se stalo, a dobre jsme je pozorovali. Prece v?ak nedostalo se nаm milosti otаzati se jich ani andel sаm od sebe nаm nepovedel, kdo neb jaci jsou ti muzi tak dustojn?. Hned potom jsme byli navrаceni na m?sto svе, kdyz jiz sv?talo. I pri?el Tomа? z Villeneuve, ryt?r z biskupstv? luti?skеho, komorn?k otce na?eho, a vzbudil nаs rka: «Pane, proc nevstаvаte, otec vа? jiz v plnе zbroji vsedl na kone.» Tu jsme vstali a byli jsme jaksi unaveni a zmalаtnel? jako po velikе nаmaze cestovn?. I rekli jsme mu: «Kam bychom jeli? Vzdyt jsme tеto noci zkusili tolik, ze nev?me, co se s nаmi deje.» Tu rekl nаm: «Co se stalo, Pane?» I rekli jsme mu: «Dauphin zemrel a otec nа? chce sb?rati vojsko a tаhnouti na pomoc Dauphinovi, kter? vаlc? s hrabetem savojsk?m, na?e pomoc mu nepomuze, vzdyt zemrel.» A on vysmаl se nаm a povedel otci na?emu toho dne, kdy jsme dojeli do Parmy, v?e, co jsme mu rekli. Tu tаzal se otec nа? zavolav si nаs, zdali jest to pravda a zda jsme takovе viden? meli?» Odpovedeli jsme mu: «Ov?em, pane, budte t?m jist, ze Dauphin zemrel.» Otec v?ak domlouval nаm a rekl: «Never snum.» Av?ak otci svеmu a jmenovanеmu Tomа?i nepovedeli jsme vec verne, jak jsme videli, n?brz pouze, ze Dauphin zemrel.
Po nekolika dnech posel pri?el nesa zprаvu, ze Dauphin sebrav vojsko svе tаhl pred jeden hrad hrabete savojskеho a ze velik?m ??pem z jednoho samostr?lu byl uprostred v?ech sv?ch ryt?ru poranen a nekolik dn? potom vyzpov?dav se zemrel. Tu otec nа? usly?ev tu zprаvu pravil: «Div?me se velice tomu, ze syn nа? nаm smrt jeho predpovedel.» A velice se divili on i Tomа?, ale nikdo potom nemluvil s nimi o tе veci.
Slovn?cek
nab?zet предлагать
zluc желчь
zkazit испортить, повредить, расстроить
smilstv? блуд
byv?e (прич. прош. вр. мн. ч. гл. b?t) будучи
nanebevzet? svatе Panny Marie вознесение святой девы Марии
rka (дееприч. наст. вр ед. ч. м.р. гл. r?ct) говоря
kterak как, каким образом
chopit хватать
viz смотри, узри
muzsk? ?d половой член
nerozeznаvat не различать, не распознавать
jenz который
vez! (повел. накл. глагола vedet) знай!
zarmoucen печален
m?t se na pozoru иметь в виду, приглядывать
vyzpov?dati исповедоваться
komorn?k камердинер
spatrit увидеть, заметить
dustojn? важный, почтенный
zmalаtnet утомиться
zbroj латы
v plnе zbroji в полном вооружении
hle (межд.) гляди!
zаstup толпа
hrabe граф
samostr?l арбалет
nesa (дееприч. наст. вр. ед. ч. м.р. глагола nеst) неся
predpovedet предсказать, предугадать
divit se удивляться, поражаться
I. Doplnte prepozice tam, kde je to treba. Pak zkontrolujte v textu.
1.Otec nа? nedlouho po nаs se dal _ cestu do Parmy.
2. Andel se postavil_ nаs na levе strane luzka a uderil nаs _ boku.
3. Jin? andel sestoupiv s nebe a drze ohniv? mec v ruce uderil jednoho _ zаstupu.
Pri zacаtku m?e ti?e, po prstech trousila se mlаdez jesuitsk?ch ?kol do temnеho chrаmu, a kdyz poklekl Kampanus do zаrivеho svetla, aby odprisаhl dosavadn? kac?rstvo svе, byl kostel v?ecek pln, v?ickni ti zvedavci chteli videti znamenitеho rektora universitatis Carolinae. Kampanus, jsa pr?li? rozcilen, nepostrehl nikterak, ze v kostele jest za divadlo velikеmu mnozstvu.
5. Nikdo potom nemluvil s otcem a Tomа?em _ tе veci.
II. Spojte infinitiv a formu imperativu.
verit viz
vedet bud
b?t pojd
videt vstan
vstаt ver
j?t vez
III. Husitskе reformacn? hnut?
Jan Hus
Jan Hus (priblizne 1370 – 6. cervence 1415) byl r?mskokatolick? knez, cesk? stredovek? nаbozensk? myslitel, pedagog vysokе ?koly, reformаtor a kazatel. Povazovаn za jednoho z prvn?ch reformаtoru c?rkve, kter? bezmаla o jedno stolet? predbehl Luthera, Bezu, Kalv?na a Zwingliho.
Od roku 1398 prednа?el na Karlove univerzite, kde v letech 1409—1410 byl rovnez rektorem. Ve sv?ch nаbozensk?ch d?lech kritizoval nemravnost katolickе c?rkve. Katolickа c?rkev ho prohlasila za kac?re, jeho ucen? za herezi, a vyobcovala ho v roce 1411. C?sar Svatе r??e r?mskе Zikmund Lucembursk? mu zarucil bezpecnou pr?tomnost na kostnickеm koncilu, aby se tam ocistil ze v?ech obvinen?. Presto byl odsouzen jako kac?r, a byl upаlen na hranici. Na jeho odkaz v?ak navazovali husitе, a pozdeji i dal?? c?rkve a spolecnosti. Husitе tvorili vet?inu ceskе populace v Ceskеm krаlovstv?, zformovali bojovnе s?ly. Behem tzv. Husitsk?ch vаlek husitе podnikli nekolik kr?zov?ch v?prav. M?sto toho, aby kac?rskе ucen? zaniklo, zacalo se v Cechаch rychle ??rit a Hus zacal b?t uct?vаn jako mucedn?k. Datum jeho upаlen? se stalo cesk?m stаtn?m svаtkem. Jan Hus napsal nekolik del, zde se uvаd? Dcerka, v n?z vysvetluje d?vkаm jak z?t v souladu s boz?m slovem.
Dcerka (?ryvek)
Kapitola druhа
Sly?, dcerko, a viz, a prichyl ucho svе, ze hodno jest, abys poznala svе svedom?. Vez, ze nemuze? hr?chu konecne skryti, neb mus?? je v?em lidem, andelum i dаblum v soudn? den oznаmiti. Tu viz, a prichyl u?i svе, ze kam se obrаt??, cos v du?i, v svеm svedom? polozila, bud zlе neb dobrе, svedom? chovа tobe, dokud jsi ziva, a vrаt? tobe, kdyz bude? mrtva. Neb ta jest kazdе du?i polozena ?mluva, aby slib svuj Bohu drzela; cin?-li zle, ihned priraz? se svedom?; pakli cin? dobre a v tom nezpychne du?e, nekаrа pravе svedom?; ale kdyz zle cin? clovek, svedom? jest pri zivеm, a vlece se po mrtvеm. A tak, kam se clovek obrаt?, vzdy bud chvаla nebo pohanen? za n?m jde. A tak clovek v domu svеm, totiz v du?i svе celedi mа protivn?ky: aj, zaluje na neho svedom?, svedc? pamet, soud? ho rozum, rozko? ukazuje, kterak mа mucen b?ti, bаzen neb strach jest kat a rozko?i jsou mucen?; neb kolik mel clovek zl?ch, a kterak velik?ch zl?ch rozko??, tolik a tak velik?ch mа m?ti utrpen?, jakoz d? P?smo.
To sly?, dcerko, a viz, a prichyl ucho svе. Sly? takе a viz, ze svedom? jest sebe poznаn?, totiz j?mz se clovek sаm znа, je-li vinen hr?chem ci nen?, a um? uvаziti, je-li hr?ch ci nen?. A b?vа blud v svedom?: prvе, kdyz clovek nev?, mа-li uciniti ci nemа; na pr?klad, kdyz jest clovek nemocen, a vel? jemu v postn? den jisti mlеcnе, a on vаhа, neveda, mа-li to uciniti, aby nezhre?il, ci nemа. Druhе: blud b?vа v svedom? z nedbаn?, jako kdyz kdo nedbа sebe poznati, je-li v hr?chu, a pakli dbа, ale nechce jinеho se otаzati, neumeje sаm sebe rozsouditi. Tret? b?vа blud z p?chy, kdyz kdo pr?li? troufaje sobe nad jinе, i neucin? sobe poznаn? v hr?chu svеm. Ctvrtе, b?vа blud nezr?zenе zаdosti, jez cloveka odchyluje od dobrе veci, kterе on zаdа, a tak cin?, ze pobloud?. Pаtе, z pr?li?nе bаzne, jako kdyz se kdo boj? toho, cehoz se nemа bаti podle rozumu; jako cinil-li by kdo sobe svedom?, ze by chudеmu dal almuznu pred lidmi s dobr?m ?myslem.
Protoz, aby clovek zpravil svе svedom? i v minul?ch skutc?ch, i kterеz je?te cin?, a kterеz potom bude ciniti, mа vzdy k P?smu hledeti. A mа se varovati svedom? pr?li? ?irokеho, i svedom? pr?li? ?zkеho; neb svedom? ?irokе casto mа zlе za dobrе, hr?ch za nehr?ch. A v tom svedom? jsou lidе zlorecen?, jakoz d? P?smo: «Beda tem, jiz r?kaj? zlеmu dobrе a dobrеmu zlе!» О, co jest zlorecen?ch v tom svedom?! Mnoho knez?, jiz smilstv?, svatokupectv? a lakomstv? svеho za hr?ch nepoklаdaj?! Tеz v jin?ch stavech, kterе zаletu, tancu, zertu, pomluv, her, vystrihovаn? roucha a jin?ch zl?ch obyceju za hr?ch nemaj?, a tak svedom? sobe z nich necin?! To ?irokе svedom? dаvа takе velikou v?etecnost, to jest zlou pr?li?nou smelost, takze clovek smele hr?ch cin? a nechce m?ti za hr?ch, a tak casto poloz? cloveka k spasen?, an slu?? k zatracen?. A slove ?irokе svedom?, ze jakoz velik? pytel slove ?irok?, ze velikе veci v se bеre, neb dum ?irok?, neb vrata ?irokа, jimiz bez zаvady velik? kun, velbloud, neb vuz projede, tеz to svedom? bеre v sebe velikе hr?chy, takze nic se rozumem a vul? nepohаdа v cloveku, jenz se takovеho hr?chu dopust?. A tak ?irokе svedom? meli knez? a zаkonn?ci za Krista, jenz rekl: «Beda vаm, mistri a zаkonn?ci, pokrytci, kter? komаra vyced?te a velblouda poz?rаte!» to jest, z mal?ch vec? sobe svedom? cin?te, ale Boz? prikаzаn? prestupuj?ce, z toho sobe svedom? necin?te. A v tom Kristove zlorecen? jsou v?ichni nyn? ti, kter?z mаlo vаz? prestoupen? zаkona Boz?ho a svа ustanoven? a prikаzаn? mnoho vаz?, jakoz cin? papezovе, biskupovе a jin? prelаti a zаkonn?ci (=reholn?ci) i takе kn?zata, pаni a me?tanе. Takе mа se clovek varovati svedom? pr?li? ?zkеho neb to vede cloveka k zoufalstv?; neb d? cloveku, ze jest pr?li? zl?, ze se z hr?chu prаve nekaje neb nezpov?dal, ze nic dobre necin? a tak ze dobrе poloz? cloveku za zlе. A t?m ?zk?m svedom?m klame dаbel obecne ty, kter? hr?chu hrub?ch se nedopustili, neb kter? dopustiv?e se, ted se z nich kaj?; a poloz? chytr? cert cloveku i promluven? za hr?ch, i j?dlo, i napit?, i jinе skutky. Protoz mа se ho clovek velmi ostr?hati, aby nepoklаdal za hr?ch, co nen? hr?ch; jako poklаdali knezi a zаkonn?ci, ze jisti s neumyt?ma rukama jest velik? hr?ch, a Pаn Jez?? ukаzal, ze to nen? hr?ch. Takе vez, ze svedom? sluhy Boz?ho mа b?ti pokornе a smutnе, aby pokora zdrzela od p?chy, a tesknost od chl?pnosti neb marnеho vesel?. To v?e pilne mа clovek znamenati, aby mohl duchovne vesel b?ti.
Slovn?cek
svedom? совесть
prichytit приблизить
chovat нянчить, держать, хранить
?mluva соглашение, договор
neb= nebo
cinit делать, устраивать
prirazit se натолкнуться, прижаться
pakli в случае если
kat палач
p?cha гордость, надменность
troufat si осмеливаться
almuzna милостыня, подаяние
odchylovat se уклоняться
P?smo Писание
lakomstv? скупость, жадность
svatokupectv? (prodаvаn? odpustku) продажа индульгенций
pokrytec лицемер, ханжа
papez папа римский
reholn?k монах
tesknost грусть, задумчивость
chl?pnost сладострастие
I. Urcite, co je a co nen? pravda.
1. Jan Hus ostre odsoudil vyb?rаn? odpustku
2. Jeho nejv?znamnej??m d?lem je preklad Bible do nemciny.
3. Jan Hus psal duchovn? p?sne, kаzаn?
4. Se sv?m spolupracovn?kem Philippem Melanchthonem polozil zаklady novе, evangelickе c?rkve
5. Jan Hus usiloval o zjednodu?en? ceskеho pravopisu.
II. Najdete na internetu informace
1. Kde se nachаz? socha Jana Husa?
2. Kdo je autorem obrazu „ Jan Hus pred kostnick?m koncilem?»
3. Co je odpustek?
4. Jak?m jazykem kаzal Hus pro prost? lid?
5. Kdy je svаtek J. Husa?
IV. Humanismus a renesance v ceskе literature
Pod vlivem Evropy se dostal humanismus do Cech, kam byl priveden predev??m cizinci a cesk?mi studenty vracej?c? se ze zahranicn?ch univerzit. Ce?t? humanistе inklinovali k soudob?m duchovn?m proudum a jejich snem bylo povznеst ceskou literaturu na evropskou ?roven. Hlavn?m c?lem cesky p???c?ch cinitelu bylo dokаzat, ze cesk? jazyk je vhodn? pro preklad nejlep??ch svetov?ch d?l na ?rovni originаlu. Zаkladn? zаnry jsou kronika, ceskе a latinskе ver?e, drama. Obl?ben?m zаnrem se stal v?ak cestopis. Jedn?m z autoru cestopisu byl Vаclav Vratislav z Mitrovic (1576—1635), autor den?ku Pr?hody Vаclava Vratislava, svobodnеho pаna z Mitrovic ze svе cesty do Turecka.
Vаclav Vratislav z Mitrovic
Vаclav Vratislav z Mitrovic (zvan? Turecek, 1576—1635) byl cesk? ?lechtic, znаm? v ceskе literature pro svuj poutav? cestopis, v nemz popisuje svе zаzitky z diplomatickе v?pravy a nekolikaletеho zajet? v Osmanskе r??i. Roku 1591 se s poselstvem c?sare Rudolfa II. dostal k tureckеmu sultаnovi do Konstantinopole (dne?n? Istanbul), kde obvilnili ho ze ?pionаze, zatkli a rok a pul strаvil na galej?ch a dva roky v nejhor??m tureckеm vezen? v Konstantinopoli.
O bytu c?sarskеho poselstv? v Konstantinopoli (?ryvek)
Maj? takе prost? Turci mnoho poverku, mezi jinejmi i tento sme videli: kde kterej z nich pap?r na zemi uhl?dal, hned jej s uctivost? zdvihl a do ?kuliny vstrcil, rovne jako u nаs, kdyz chlеb na zemi lez?, jej mnoz? pol?b?, a aby po nem ne?lapali, na stranu odloz?. Kdyz sme se pak na pr?ciny tе vаznosti k pap?ru a schovаn? jeho ptali, pravili nаm na?i jancari, ze Turci pap?r u velikе vаznosti a poctivosti maj?, protoze se na nem jmеno boz? p??e: a protoz nejmen?? ?karticku na zemi lezeti nedopou?tej?, neb v cas posledn?ho soudu, kdyz Mahomet nаsledovn?ku svejch Musulmanuv povolа z tech m?st do nebe, v nichz pro hr?chy, kter?ch se zde dopustili, pokuty nesou, aby je vecnеho blahoslavenstv? ?casnе ucinil (jinou cestou nelze k nemu prij?ti nezli pres velik?, zelezn? ro?t ohnem rozpаlen?, pres nejz kazd? bos?ma nohama j?ti mus?), tu hned velik? div se stane, nebo v?elik? ten pap?r, kter?z tak skrze ne od pohany zachovаn byl, nenadаle se tu kdes vezme a pod nohy jejich podestre, pomoc jim cine, aby zаdnе bolesti ani ?kody od ohnivеho zeleza nepocejtili; takovа jim odplata bude za to, ze pap?ru poctivost ucinili. Protoz nаm tеz za zlе meli, vidouce, an celаdka pap?ru k nejmrzutej?? a nejpotupnej?? potrebe uz?vala; abychom toho se ciniti varovali, prosili. K tomu je?te Turci ani kvetu ruzovеmu na zemi lezeti nedaj?, protoze, jakoz nekdy star? pohanе ruzi skrze Venu?i po?lou bejti pravili, tak tito poverciv? lidе na to se dali namluviti a ver?, ze z potu Mahometa vyrostla. Ale jiz prestanu, abych se daremn?mi takov?mi klevetami zbytecne nezaneprazdnoval.
Slovn?cek
povera суеверие, поверье
