Jaroslav Ha?ek.

Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky





?VOD

Velik? doba ??d? velk? lidi. Jsou nepoznan? hrdinov?, skromn?, bez sl?vy a historie Napoleona. Rozbor jejich povahy zast?nil by i sl?vu Alexandra Makedonsk?ho. Dnes m??ete potkat v pra?sk?ch ulic?ch o?um?l?ho mu?e, kter? s?m ani nev?, co vlastn? znamen? v historii nov? velk? doby. Jde skromn? svou cestou, neobt??uje nikoho, a nen? t?? obt??ov?n ?urnalisty, kte?? by ho prosili o interview. Kdybyste se ho ot?zali, jak se jmenuje, odpov?d?l by v?m prostince a skromn?: J? jsem ?vejk

A tento tich?, skromn?, o?um?l? mu? jest opravdu ten star? dobr? voj?k ?vejk, hrdinn?, state?n?, kter? kdysi za Rakouska byl v ?stech v?ech ob?an? ?esk?ho kr?lovstv? a jeho? sl?va nezapadne ani v republice.

M?m velice r?d toho dobr?ho voj?ka ?vejka, a pod?vaje jeho osudy za sv?tov? v?lky, jsem p?esv?d?en, ?e vy v?ichni budete sympatizovat s t?m skromn?m, nepoznan?m hrdinou. On nezap?lil chr?m bohyn? v Efesu, jako to ud?lal ten hlup?k H?rostrates, aby se dostal do novin a ?koln?ch ??tanek. A to sta??.

Autor.

D?L 1? VZ?ZEM?

1? ZAS?HNUT? DOBR?HO VOJ?KA ?VEJKA DOSV?TOV? V?LKY

Tak n?m zabili Ferdinanda, ?ekla posluhova?ka panu ?vejkovi, kter? opustiv p?ed l?ty vojenskou slu?bu, kdy? byl definitivn? prohl??en vojenskou l?ka?skou komis? za blba, ?ivil se prodejem ps?, o?kliv?ch ne?istokrevn?ch oblud, kter?m pad?lal rodokmeny.

Krom? tohoto zam?stn?n? byl sti?en revmatismem a mazal si pr?v? kolena opodeldokem.

Ker?ho Ferdinanda, pan? M?llerov?? ot?zal se ?vejk, nep?est?vaje si mas?rovat kolena, j? zn?m dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u drogisty Pr??i a vypil mu tam jednou omylem l?hev n?jak?ho maz?n? na vlasy, a potom zn?m je?t? Ferdinanda Koko?ku, co sb?r? ty ps? hov?nka. Vobou nen? ??dn? ?koda.

Ale, milostpane, pana arciv?vodu Ferdinanda, toho z Konopi?t?, toho tlust?ho, n?bo?n?ho.

Je???marj?, vyk?ikl ?vejk, to je dobr?. A kde se mu to, panu arciv?vodovi, stalo?

Pr?skli ho v Sarajevu, milostpane, z revolveru, v?d?. Jel tam s tou svou arcikn??nou v automobilu.

Tak se pod?vejme, pan? M?llerov?, v automobilu. J?, takovej p?n si to m??e dovolit, a ani si nepomysl?, jak takov? j?zda automobilem m??e ne??astn? skon?it. A v Sarajevu k tomu, to je v Bosn?, pan? M?llerov?. To ud?lali asi Turci. My holt jsme jim tu Bosnu a Hercegovinu nem?li br?t. Tak vida, pan? M?llerov?. On je tedy pan arciv?voda u? na pravd? bo??. Tr?pil se dlouho?

Pan arciv?voda byl hned hotovej, milostpane. To v?d?, ?e s revolverem nejsou ??dn? hra?ky. Ned?vno taky si hr?l jeden p?n u n?s v Nusl?ch s revolverem a post??lel celou rodinu i domovn?ka, kterej se ?el pod?vat, kdo to tam st??l? ve t?et?m poschod?.

N?kerej revolver, pan? M?llerov?, v?m ned? r?nu, kdybyste se zbl?znili. Takovejch syst?m? je moc. Ale na pana arciv?vodu si koupili jist? n?co lep??ho, a taky bych se cht?l vsadit, pan? M?llerov?, ?e ten ?lov?k, co mu to ud?lal, se na to p?kn? vobl?k.

To v?d?, st??let pana arciv?vodu, to je moc t??k? pr?ce. To nen?, jako kdy? pytl?k st??l? hajn?ho. Tady jde vo to, jak se k n?mu dostat, na takov?ho p?na nesm?te j?t v n?jak?ch hadrech. To mus?te j?t v cylindru, aby v?s nesebral d??v policajt.

Vono prej jich bylo v?c, milostpane.

To se samo sebou rozum?, pan? M?llerov?, ?ekl ?vejk, kon?e mas?rov?n? kolen, kdybyste cht?la zab?t pana arciv?vodu, nebo c?sa?e p?na, tak byste se jist? s n?k?m poradila. V?c lid? m? v?c rozumu. Ten porad? to, ten vono, a pak se d?lo poda??, jak je to v tej na?? hymn?. Hlavn? v?c? je vy??hat na ten moment, a? takovej p?n jede kolem. Jako, jestli se pamatujou na toho pana Luccheniho, co probod na?i nebo?ku Al?b?tu t?m piln?kem. Proch?zel se s n?. Pak v??te n?komu; vod t? doby ??dn? c?sa?ovna nechod? na proch?zky. A vono to ?ek? je?t? moc osob. A uvid?j?, pan? M?llerov?, ?e se dostanou i na toho cara a carevnu, a m??e b?t, nedej p?nb?h, i na c?sa?e p?na, kdy? u? to za?li s jeho str?cem. Von m?, starej p?n, moc nep??tel. Je?t? v?c ne? ten Ferdinand. Jako ned?vno pov?dal jeden p?n v hospod?, ?e p?ijde ?as, ?e ty c?sa?ov? budou kapat jeden za druh?m a ?e jim ani st?tn? n?vladnictv? nepom??e. Pak nem?l na ?tratu a hostinsk? ho musel d?t sebrat. A von mu dal facku a str??n?kovi dv?. Pak ho odvezli v ko?atince, aby se vzpamatoval. J?, pan? M?llerov?, dnes se d?jou v?ci. To je zas ztr?ta pro Rakousko. Kdy? jsem byl na vojn?, tak tam jeden infanterista zast?elil hejtmana. Nal?doval flintu a ?el do kancel??e. Tam mu ?ekli, ?e tam nem? co d?lat, ale on po??d vedl svou, ?e mus? s panem hejtmanem mluvit. Ten hejtman vy?el ven a hned mu napa?il kas?rn?ka. Von vzal flintu a bouch ho p??mo do srdce. Kulka vylet?la panu hejtmanovi ze zad a je?t? ud?lala ?kodu v kancel??i. Rozbila fla?ku inkoustu a ten polil ??edn? akta.

A co se stalo s t?m voj?kem? ot?zala se po chv?li pan? M?llerov?, kdy? se ?vejk obl?kal.

Vob?sil se na k?and?, ?ekl ?vejk, ?ist? si tvrd? klobouk. A ta k?anda nebyla ani jeho. Tu si vyp?j?il od profousa, ?e pr? mu padaj? kalhoty. M?l ?ekat, a? ho zast?elej?? To v?d?, pan? M?llerov?, ?e v takov? situaci jde ka?d?mu hlava kolem. Profousa za to degradovali a dali mu ?est m?s?c?. Ale von si je nevodsed?l. Utek do ?vejcar a dneska tam d?l? kazatele ??k? c?rkve. Dneska je m?lo poctivc?, pan? M?llerov?. J? si p?edstavuju, ?e se pan arciv?voda Ferdinand tak? v tom Sarajevu zmejlil v tom ?lov?kovi, co ho st?elil. Vid?l n?jak?ho p?na a myslil si: To je n?jakej po??dnej ?lov?k, kdy? mn? vol? sl?vu. A zat?m ho ten p?n bouch. Dal mu jednu nebo n?kolik?

Noviny p??ou, milostpane, ?e pan arciv?voda byl jako ?e?eto. Vyst??lel do n?ho v?echny patrony.

To jde n?ramn? rychle, pan? M?llerov?, stra?n? rychle. J? bych si na takovou v?c koupil brovnink. Vypad? to jako hra?ka, ale m??ete s t?m za dv? minuty post??let dvacet arciv?vod?, hubenejch nebo tlustejch. A?koliv, mezi n?mi ?e?eno, pan? M?llerov?, ?e do tlust?ho pana arciv?vody se tref?te jist?jc ne? do huben?ho. Jestli se pamatujou, jak tenkr?t v Portugalsku si post??leli toho sv?ho kr?le. Byl taky takovej tlustej. To v?te, ?e kr?l nebude p?ece hubenej. J? tedy te? jdu do hospody U kalicha, a kdyby sem n?kdo p?i?el pro toho ratl?ka, na kter?ho jsem vzal z?lohu, tak mu ?eknou, ?e ho m?m ve sv?m psinci na venkov?, ?e jsem mu ned?vno kup?roval u?i a ?e se te? nesm? p?ev??et, dokud se mu u?i nezahoj?, aby mu nenastydly. Kl?? daj? k domovnici.

V hospod? U kalicha sed?l jen jeden host. Byl to civiln? str??n?k Bretschneider, stoj?c? ve slu?b?ch st?tn? policie. Hostinsk? Palivec myl t?cky a Bretschneider se marn? sna?il nav?zat s n?m v??n? rozhovor.

Palivec byl zn?m? spros??k, ka?d? jeho druh? slovo byla zadnice nebo hovno. P?itom byl ale se?t?l? a upozor?oval ka?d?ho, aby si p?e?etl, co napsal o posledn?m p?edm?t? Viktor Hugo, kdy? l??il posledn? odpov?? star? gardy Napoleonovy Angli?an?m v bitv? u Waterloo.

To m?me p?kn? l?to, navazoval Bretschneider sv?j v??n? rozhovor.

Stoj? to v?echno za hovno, odpov?d?l Palivec, ukl?daje t?cky do sklen?ku.

Ty n?m to p?kn? v tom Sarajevu vyvedli, se slabou nad?j? ozval se Bretschneider.

V jak?m Sarajevu? ot?zal se Palivec, v tej nuselskej vin?rn?? Tam se perou ka?dej den, to v?d?, Nusle.

V bosensk?m Sarajevu, pane hostinsk?. Zast?elili tam pana arciv?vodu Ferdinanda. Co tomu ??k?te?

J? se do takov?ch v?c? nepletu, s t?m a? mn? ka?dej pol?b? prdel, odpov?d?l slu?n? pan Palivec, zapaluje si d?mku, dneska se do toho m?chat, to by mohlo ka?d?mu ?lov?kovi zlomit vaz. J? jsem ?ivnostn?k, kdy? n?kdo p?ijde a d? si pivo, tak mu ho nato??m. Ale n?jak? Sarajevo, politika nebo nebo?t?k arciv?voda, to pro n?s nic nen?, z toho nic nekouk? ne? Pankr?c.

Bretschneider umlkl a d?val se zklaman? po pust? hospod?.

Tady kdysi visel obraz c?sa?e p?na, ozval se op?t po chv?li, pr?v? tam, kde te? vis? zrcadlo.

J?, to maj? pravdu, odpov?d?l pan Palivec, visel tam a sraly na n?j mouchy, tak jsem ho dal na p?du. To v?te, je?t? by si n?kdo mohl dovolit n?jakou pozn?mku a mohly by b?t z toho nep??jemnosti. Copak to pot?ebuju?

V tom Sarajevu to muselo b?t asi o?kliv?, pane hostinsk?.

Na tuto z?ludn? p??mou ot?zku odpov?d?l pan Palivec neoby?ejn? opatrn?:

V tuhle dobu b?v? v Bosn? a Hercegovin? stra?n? horko. Kdy? jsem tam slou?il, tak museli d?vat na?emu obrlajtnantovi led na hlavu.

U kter?ho pluku jste slou?il, pane hostinsk??

Na takovou mali?kost se nepamatuju, j? jsem se nikdy o takovou hovadinu nezaj?mal a nikdy jsem nebyl na to zv?davej, odpov?d?l pan Palivec, p??li?n? zv?davost ?kod?.

Civiln? str??n?k Bretschneider definitivn? umlkl a jeho zachmu?en? v?raz se zlep?il teprve p??chodem ?vejka, kter?, vstoupiv do hospody, poru?il si ?ern? pivo s touto pozn?mkou:

Ve V?dni dneska taky maj? smutek.

Bretschneidrovy o?i zasv?tily plnou nad?j?; ?ekl stru?n?:

Na Konopi?ti je deset ?ern?ch pr?por?.

M? jich tam b?t dvan?ct, ?ekl ?vejk, kdy? se napil.

Pro? mysl?te dvan?ct? ot?zal se Bretschneider.

Aby to ?lo do po?tu, do tuctu, to se d? lep?? po??tat a na tucty to v?dycky p?ijde lacin?jc, odpov?d?l ?vejk.

Panovalo ticho, kter? p?eru?il s?m ?vejk povzdechem:

Tak u? tam je na pravd? bo??, dej mu p?nb?h v??nou sl?vu. Ani se nedo?kal, a? bude c?sa?em. Kdy? j? jsem slou?il na vojn?, tak jeden gener?l spadl s kon? a zabil se docela klidn?. Cht?li mu pomoct zas na kon?, vysadit ho, a div?j? se, ?e je ?pln? mrtvej. A m?l taky avanc?rovat na feldmar??lka. Stalo se to p?i p?ehl?dce vojska. Tyhle p?ehl?dky nikdy nevedou k dobr?mu. V Sarajev? taky byla n?jak? p?ehl?dka. Jednou se pamatuji, ?e mn? sch?zelo p?i takov? p?ehl?dce dvacet knofl?k? u mund?ru a ?e m? zav?eli za to na ?trn?ct dn? do ajncl?ku a dva dni jsem le?el jako lazar, sv?zanej do kozelce. Ale discipl?na na vojn? mus? b?t, jinak by si nikdo ned?lal z ni?eho nic. N?? obrlajtnant Makovec, ten n?m v?dy ??kal:,Discipl?na, vy kluci pitom?, mus? bejt, jinak byste lezli jako vopice po stromech, ale vojna z v?s ud?l? lidi, vy blbouni pitom?.' A nen? to pravda? P?edstavte si park, ?ekn?me na Karl?ku, a na ka?d?m strom? jeden voj?k bez discipl?ny. Z toho jsem v?dycky m?l nejv?t?? strach.

V tom Sarajevu, navazoval Bretschneider, to ud?lali Srbov?.

To se m?l?te, odpov?d?l ?vejk, ud?lali to Turci, kv?li Bosn? a Hercegovin?.

A ?vejk vylo?il sv?j n?zor na mezin?rodn? politiku Rakouska na Balk?n?. Turci to prohr?li v roce 1912 se Srbskem, Bulharskem a ?eckem. Cht?li, aby jim Rakousko pomohlo, a kdy? se to nestalo, st?elili Ferdinanda.

M?? r?d Turky? obr?til se ?vejk na hostinsk?ho Palivce, m?? r?d ty pohansk? psy? Vi? ?e nem??.

Host jako host, ?ekl Palivec, t?ebas Turek. Pro n?s ?ivnostn?ky neplat? ??dn? politika. Zapla? si pivo a se? v hospod? a ?va? si, co chce?. To je moje z?sada. Jestli to tomu na?emu Ferdinandovi ud?lal Srb nebo Turek, katol?k nebo mohamed?n, anarchista nebo mlado?ech, mn? je to v?echno jedno.

Dob?e, pane hostinsk?, ozval se Bretschneider, kter? op?t pozb?val nad?je, ?e z t?ch dvou se d? n?kdo chytit, ale p?ipust?te, ?e je to velk? ztr?ta pro Rakousko.

M?sto hostinsk?ho odpov?d?l ?vejk:

Ztr?ta to je, to se ned? up??t. Hrozn? ztr?ta. Von se Ferdinand ned? nahradit n?jak?m pitomou. Von m?l bejt jenom je?t? tlust?j??.

Jak to mysl?te? o?il Bretschneider.

Jak to mysl?m? odv?til spokojen? ?vejk. Docela jenom takhle. Kdyby byl bejval tlust?j??, tak by ho jist? u? d??v ranila mrtvice, kdy? honil ty b?by na Konopi?ti, kdy? tam v jeho rev?ru sb?raly ro?t? a houby, a nemusel zem??t takovou hanebnou smrt?. Kdy? to pov???m, str?c c?sa?e p?na, a voni ho zast?elej?. V?dy? je to ostuda, jsou toho pln? noviny. U n?s p?ed l?ty v Bud?jovic?ch probodli na trhu v n?jak? takov? mal? h?dce jednoho obchodn?ka s dobytkem, n?jak?ho B?etislava Ludv?ka. Ten m?l syna Bohuslava, a kam p?i?el prod?vat prasata, nikdo od n?ho nic nekoupil a ka?d? ??kal: ,To je syn toho probodnut?ho, to bude asi tak? p?knej lump.' Musel sko?it v Krumlov? z toho mostu do Vltavy a museli ho vyt?hnout, museli ho k??sit, museli z n?ho pumpovat vodu a von jim musel skonat v n?ru?? l?ka?e, kdy? mu dal n?jakou injekci.

Vy ale m?te divn? p?irovn?n?, ?ekl Bretschneider v?znamn?, mluv?te nap?ed o Ferdinandovi a potom o obchodn?ku s dobytkem.

Ale nem?m, h?jil se ?vejk, b?h m? chra?, abych j? cht?l n?koho k n?komu p?irovn?vat. Pan hostinsk? mne zn?. Vi? ?e jsem nikdy nikoho k n?komu nep?irovn?val? J? bych jenom necht?l b?t v k??i t? vdovy po arciv?vodovi. Co te? bude d?lat? D?ti jsou sirotkov?, panstv? v Konopi?ti bez p?na. A vd?vat se zas za n?jak?ho nov?ho arciv?vodu? Co z toho m?? Pojede s n?m zas do Sarajeva, a bude vdovou podruh?. To byl ve Zlivi u Hlubok? p?ed l?ty jeden hajn?, m?l takov? o?kliv? jm?no Pin?our. Zast?elili ho pytl?ci a z?stala po n?m vdova s dv?ma d?tkami a vzala si za rok op?t hajn?ho, Pep?ka ?avlovic z Mydlovar. A zast?elili j? ho taky. Pak se vdala pot?et? a vzala si zas hajn?ho a pov?d?: ,Do t?etice v?eho dobr?ho. Jestli te? se to nepoda??, tak u? nev?m, co ud?l?m.' To se v?, ?e j? ho zas zast?elili, a to u? m?la s t?mi hajn?mi ?est d?t? dohromady. Byla a? v kancel??i kn??ete p?na na Hlubok? a st??ovala si, ?e m? s t?mi hajn?mi tr?pen?. Tak j? odporu?ili porybn?ho Jare?e z ra?ick? ba?ty. A co byste ?ekli, utopili j? ho p?i loven? rybn?ka, a m?la s n?m dv? d?ti. Pak si vzala nunv??e z Vod?an, a ten ji jednou v noci klepl sekyrou a ?el se dobrovoln? udat. Kdy? ho potom u krajsk?ho soudu v P?sku v??eli, ukousl kn?zi nos a ?ekl, ?e v?bec ni?eho nelituje, a tak? ?ekl je?t? n?co hodn? o?kliv?ho o c?sa?i p?novi.

A nev?te, co o n?m ?ekl? ot?zal se hlasem pln?m nad?je Bretschneider.

To.v?m ??ct nemohu, pon?vad? se to nikdo neodv??il opakovat. Ale bylo to pr? tak n?co stra?liv?ho a hrozn?ho, ?e jeden rada od soudu, kter? byl p?i tom, se z toho zbl?znil a je?t? dodnes ho dr?? v izolaci, aby to nevy?lo najevo. To nebyla jenom oby?ejn? ur??ka c?sa?e p?na, jak? se d?l? ve vo?ralstv?.

A jak? ur??ky c?sa?e p?na se d?laj? ve vo?ralstv?? ot?zal se Bretschneider.

Pros?m v?s, p?nov?, obra?te list, ozval se hostinsk? Palivec, v?te, j? to nem?m r?d. Leccos se kecne a pak to ?lov?ka mrz?.

Jak? ur??ky c?sa?e p?na se d?laj? ve vo?ralstv?? opakoval ?vejk. V?elijak?. Vopijte se, dejte si zahr?t rakouskou hymnu a uvid?te, co za?nete mluvit. Vymysl?te si toho tolik na c?sa?e p?na, ?e kdyby toho byla jen polovi?ka pravda, sta?ilo by to, aby m?l ostudu pro cel? ?ivot. Ale von si to starej p?n doopravdy nezaslou??. Vezm?me si tohle. Syna Rudolfa ztratil v ?tl?m v?ku, v pln? mu?sk? s?le. Man?elku Al?b?tu mu prop?chli piln?kem, potom se mu ztratil Jan Ort, bratra, c?sa?e mexick?ho, mu zast?elili v n?jak? pevnosti u n?jak? zdi. Te? zas mu odst?elili str??ka na star? kolena. To aby m?l ?lov?k ?elezn? nervy. A potom si vzpomene n?jakej vo?ralej chlap a za?ne mu nad?vat. Kdyby dnes n?co vypuklo, p?jdu dobrovoln? a budu slou?it c?sa?i p?nu a? do roztrh?n? t?la.

?vejk se napil d?kladn? a pokra?oval:

Vy mysl?te, ?e to c?sa? p?n takhle nech? bejt? To ho m?lo zn?te. Vojna s Turky mus? b?t. Zabili jste mn? strej?ka, tak tady m?te p?es dr?ku. V?lka jest jist?. Srbsko a Rusko n?m pom??e v t? v?lce. Bude se to ?ezat.

?vejk v t? prorock? chv?li vypadal kr?sn?. Jeho prostodu?n? tv??, usm?vav? jak m?s?c v ?pl?ku, z??ila nad?en?m. Jemu bylo v?e tak jasn?.

M??e b?t, pokra?oval v l??en? budoucnosti Rakouska, ?e n?s v p??pad? v?lky s Tureckem N?mci napadnou, pon?vad? N?mci a Turci dr?? dohromady. Jsou to takov? potvory, ?e jim nen? v sv?t? rovno. M??eme se v?ak spojit s Franci?, kter? m? od jedenasedmdes?t?ho roku spadeno na N?mecko. A u? to p?jde. V?lka bude, v?c v?m ne?eknu.

Bretschneider vstal a ?ekl slavnostn?:

V?c nemus?te pov?dat, poj?te se mnou na chodbu, tam v?m n?co pov?m.

?vejk vy?el za civiln?m str??n?kem na chodbu, kde ho ?ekalo mal? p?ekvapen?, kdy? jeho soused od piva uk?zal mu orl??ka a prohl?sil, ?e ho zat?k? a ihned odvede na policejn? ?editelstv?. ?vejk sna?il se vysv?tlit, ?e se asi ten p?n m?l?, on ?e je ?pln? nevinn?, ?e nepronesl ani jednoho slova, kter? by mohlo n?koho urazit.

Bretschneider mu v?ak ?ekl, ?e se skute?n? dopustil n?kolika trestn?ch ?in?, mezi kter?mi hraje roli i zlo?in velezr?dy.

Pak se vr?tili do hospody a ?vejk ?ekl k panu Palivcovi:

J? m?m p?t piv a jeden rohl?k s p?rkem. Te? mn? dej je?t? jednu slivovici a j? u? mus?m j?t, pon?vad? jsem zat?enej.

Bretschneider uk?zal panu Palivcovi orl??ka, chv?li se d?val na pana Palivce a pak se ot?zal:

Jste ?enat?

Jsem.

A m??e va?e man?elka za v?s v?sti obchod po dobu va?? nep??tomnosti?

M??e.

Tak je to v po??dku, pane hostinsk?, vesele ?ekl Bretschneider, zavolejte sem svou pan?, p?edejte j? to a ve?er si pro v?s p?ijedem.

Nic si z toho ned?lej, t??il ho ?vejk, j? tam jdu jenom pro velezr?du.

Ale pro co j?? zab?doval pan Palivec. J? byl p?ece tak vopatrnej.

Bretschneider se usm?l a v?t?zoslavn? ?ekl:

Za to, ?e jste ?ekl, ?e sraly mouchy na c?sa?e p?na. Oni v?m u? toho c?sa?e p?na vy?enou z hlavy.

A ?vejk opustil hospodu U kalicha v pr?vodu civiln?ho str??n?ka, kter?ho, st?haje jeho tv?? sv?m dobr?ck?m ?sm?vem, se optal, kdy? vy?li na ulici:

M?m sl?zt z chodn?ku?

Jak to?

J? mysl?m, kdy? jsem zat?enej, ?e nemam pr?va chodit po chodn?ku.

Kdy? vch?zeli do vrat policejn?ho ?editelstv?, ?ekl ?vejk:

Tak n?m to p?kn? uteklo. Chod?te ?asto ke Kalichu?

A zat?mco vedli ?vejka do p?ij?mac? kancel??e, u Kalicha p?ed?val pan Palivec hospodu sv? pla??c? ?en?, t??e ji sv?m zvl??tn?m zp?sobem:

Nepla?, ne?vi, co mn? mohou ud?lat kv?li posran?mu obrazu c?sa?e p?na?

A tak zas?hl dobr? voj?k ?vejk do sv?tov? v?lky sv?m mil?m, roztomil?m zp?sobem. Historiky bude zaj?mat, ?e on vid?l daleko do budoucnosti. Jestli situace vyvinula se pozd?ji jinak, ne? jak on vykl?dal u Kalicha, mus?me m?t na z?eteli, ?e nem?l pr?pravn?ho diplomatick?ho vzd?l?n?.

2? DOBR? VOJ?K ?VEJK NA POLICEJN?M ?EDITELSTV?

Sarajevsk? atent?t naplnil policejn? ?editelstv? ?etn?mi ob??mi. Vodili to jednoho po druh?m a star? inspektor v p?ij?mac? kancel??i ??kal sv?m dobr?ck?m hlasem:

Von se v?m ten Ferdinand nevyplat?!

Kdy? ?vejka zav?eli v jedn? z ?etn?ch komor prv?ho patra, ?vejk na?el tam spole?nost ?esti lid?. P?t jich sed?lo kolem stolu a v rohu na kavalci sed?l, jako by se jich stranil, mu? v prost?edn?ch letech.

?vejk se po?al vypt?vat jednoho po druh?m, pro? jsou zav?eni.

Od t?ch p?ti sed?c?ch u stolu dostal tak?ka ?pln? stejnou odpov??:

Kv?li Sarajevu! Kv?li Ferdinandovi! Kv?li t? vra?d? na panu arciv?vodovi! Pro Ferdinanda! Za to, ?e pana arciv?vodu odpravili v Sarajevu!

?est?, kter? se t?ch p?ti stranil, ?ekl, ?e s nimi nechce nic m?t, aby na n?ho nepadlo nijak? podez?en?, on ?e tu sed? jen pro pokus loupe?n? vra?dy na pant?tovi z Holic.

?vejk si sedl do spole?nosti spiklenc? u stolu, kte?? si u? podes?t? vypr?v?li, jak se do toho dostali.

V?echny to a? na jednoho stihlo bu? v hospod?, ve vin?rn?, nebo v kav?rn?. V?jimku d?lal neoby?ejn? tlust? p?n s br?lemi, s uplakan?ma o?ima, kter? byl zat?en doma ve sv?m byt?, pon?vad? dva dny p?ed atent?tem v Sarajevu platil u Brej?ky za dva srbsk? studenty, techniky, ?tratu a detektivem Brixim byl spat?en v jich spole?nosti opil? v Montmartru v ?et?zov? ulici, kde, jak ji? v protokole potvrdil sv?m podpisem, t?? za n? platil.

Na v?echny ot?zky p?i p?edb??n?m vy?et?ov?n? na policejn?m komisa?stv? stereotypn? kv?lel:

J? m?m pap?rnick? obchod.

Na?e? dost?val takt?? stereotypn? odpov??:

To v?s neomlouv?.

Mal? p?n, kter?mu se to stalo ve vin?rn?, byl profesorem d?jepisu a vykl?dal vin?rn?kovi d?jiny r?zn?ch atent?t?. Byl zat?en pr?v? v okam?iku, kdy? kon?il psychologick? rozbor ka?d?ho atent?tu slovy:

My?lenka atent?tu jest tak jednoduch? jako Kolumbovo vejce.

Stejn? jako to, ?e v?s ?ek? Pankr?c, doplnil jeho v?rok p?i v?slechu policejn? komisa?.

T?et? spiklenec byl p?edseda dobro?inn?ho spolku Dobromil v Hodkovi?k?ch. V den, kdy byl sp?ch?n atent?t, po??dal Dobromil zahradn? slavnost spojenou s koncertem. ?etnick? str??mistr p?i?el, aby po??dal ??astn?ky, by se roze?li, ?e m? Rakousko smutek, na?e? p?edseda Dobromilu ?ekl dobr?cky:

Po?kaj? chvilku, ne? dohrajou Hej, Slovan?.

Nyn? sed?l tu s hlavou sv??enou a na??kal:

V srpnu m?me nov? volby p?edsednictva, jestli nebudu doma do t? doby, tak se m??e st?t, ?e m? nezvolej?. U? jsem t?m p?edsedou podes?t?. J? tu hanbu nep?e?iju.

Podivn? si nebo?t?k Ferdinand zahr?l se ?tvrt?m zat?en?m, mu?em ryz? povahy a bezvadn?ho ?t?tu. Vyh?bal se cel? dva dny jak?koliv rozmluv? o Ferdinandovi, a? ve?er v kav?rn? p?i mari??i, zab?jeje ?aludsk?ho kr?le kulovou sedmou trumf?, ?ekl:

Sedum kul? jako v Sarajevu.

P?t? mu?, kter?, jak s?m ?ekl, ?e sed? kv?li t? vra?d? na panu arciv?vodovi v Sarajevu, m?l je?t? dnes zje?en? vlasy a vousy hr?zou, tak?e jeho hlava p?ipom?nala st?jov?ho pin?e.

Ten v?bec v restauraci, kde byl zat?en, nepromluvil ani slova, ba dokonce ani ne?etl noviny o zabit? Ferdinanda a sed?l u stolu ?pln? s?m, kdy? p?i?el k n?mu n?jak? p?n, posadil se naproti a ?ekl k n?mu rychle:

?etl jste to?

Ne?etl.

V?te o tom?

Nev?m.

A v?te, o? se jedn??

Nev?m, j? se o to nestar?m.